Pronásledování německých Židů po převzetí moci nacisty

Bezprostředně po převzetí moci Adolfem Hitlerem a NSDAP začali být prostřednictvím diskriminace a pronásledování Židé, kterých v té době žilo v Německu zhruba 525 tisíc (0,77 % obyvatel), systematicky vylučování ze společnosti.

Okamžitě po převzetí moci nacisty začal svévolný teror, organizovaný především jednotkami SA. Na mnoha místech vedl k násilném unapadaání židovského obyvatelstva. Od prvních dnů nového režimu začala být vydávána různá nařízení vztahující se na Židy, omezující svobodu povolání a účast na veřejném životě. 

Nacistický režim na 1. dubna 1933 vyhlásil bojkot židovských obchodníků, živnostníků, právníků a lékařů doprovázený intenzivní antisemitskou propagandou, podle níž měl být bojkot pouhou odvetou za nepřátelské vystupování zahraničních Židů proti novému německému režimu. Na jeho dodržování dohlíželi a vynucovali jej příslušníci SA a SS. 4. dubna byl bojkot oficiálně ukončen s tím, že splnil svůj účel. Po první revoluční fázi pronásledování Židů a jejich vyloučení z německého hospodářství zvolili nacisté z obav o způsobené hospodářské ztráty opatrnější postup a spontánní opatření proti Židům do jisté míry omezovali. Přesto se proces hospodářského a společenského vyčleňování Židů nikdy nezastavil a byl pouze podle okolností zrychlován či zpomalován.

Členové SA provádějí bojkot židovských obchodů. (Foto: National Archives, courtesy of USHMM Photo Archives)

Okamžitě po převratu byli umělci, vědci a další významné osobnosti veřejného života židovského původu vylučování ze svých funkcí. Mnoho z nich zvolilo raději emigraci. Nejznámějším je fyzik Albert Einstein, který emigroval do USA.

Židovští právníci, lékaři či univerzitní profesoři museli opustit svá zaměstnání. 7. dubna 1933 byl vydán zákon o obnovení úřednického stavu (Gesetz zur Wiederherstellung des Berufsbeamtentums), který umožňoval propuštění neárijských, komunistických a dalších pro nacisty nespolehlivých úředníků, ticíce z nich ztratilo zaměstnání.

Norimberské zákony

15. září 1935 - během každoročního stranického sjezdu NSDAP v Norimberku - byly vydány tzv. norimberské zákony, které se staly právním základem pro vyloučení Židů z veřejného života v Německu. Zákonem o říšském občanství bylo ustanoveno, že říšskými občany mohou být pouze arijští Němci nebo osoby spřízněné krve, zatímco ostatní obyvatelé se stali pouze druhořadými státními příslušníky. Zákon na ochranu německé krve a německé cti zakazoval uzavírání sňatků a nemanželský styk mezi Židy a Němci, zaměstnávání německých služebných mladších 45 let v židovských domácnostech a vyvěšování německých vlajek Židy. Zákon o říšské vlajce (Reichsflaggengesetz), který byl přijat ve stejné době, ale který se nepočítá k tzv. norimberskýcm zákonům, zakazoval Židů vyvěšovat říšskou vlajku.

Již od začátku se nacistická byrokracie potýkala s otázkou, kdo a na základě jakých kritérií má být považován za Žida. Významná byla proto především definice Žida užitá v prováděcích nařízeních k norimberským zákonům. Kdo měl alespoň tři prarodiče židovského vyznání, byl považován za Volljude. Lidé s jedním nebo dvěma židovskými prarodiči byli považováni za tzv. židovské míšence I. nebo II. stupně. Tato kategorizace hrála velkou roli při pronásledování, míšenců se dlouho různé represe netýkaly tolik, jako židů označených za Volljude.

Olympijské hry 1936

I přes nedemokratický charakter nacistického režimu a vydání norimberských zákonů se v Německu v roce 1936 konaly zimní a letní olympijské hry. Nacisté využili této příležitosti jako propagační akce režimu. Z taktických důvodů byly po dobu konání olympijských her v místech jejich konání odstraněny protižidovské slogany a zakázán prodej ostře antisemitského časopisu Der Stürmer, který od roku 1923 vydával Julius Streicher.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.