Ghetto ve Vilnjusu

24. června 1941 přepadli nacisté hlavní město dnešního Běloruska Vilnjus, který po první světové válce patřil k Polsku (polsky Vilna, v jidiš Wilno) a během léta a podzimu zavraždili na 30 000 zdejších Židů.

V září 1941 zde bylo zřízeno ghetto, a v něm se začalo formovat hnutí odporu. 1. ledna 1942 na schůzce mladých sionistů pronesl manifest Aba Kovner: Hitler chce zničit všechny evropské Židy a Židé z Litvy byli vybráni jako první. Nebudeme čekat na porážku jako ovce. ANO, jsme slabí a bezbranní, ale jediná odpověd vrahům je odpor! Na tomto základě se zde zformovala odbojová organizace jako jedna z prvních židovských odbojových organizací vůbec.

Pod vedením Kovnera a komunisty Jicchaka Wittenberga se podařilo bojovníkům ghetta provést řadu sabotáží a útoků na nacistické dozorce, vydávali tiskoviny a šířili je i mimo ghetto. Podařilo se jim také informovat vězně ve varšavském a bialystockém ghettu o masových vraždách sovětských Židů na okupovaných územích.

V červenci 1943 bylo hnutí prozrazeno a nacisté donutili vydat velitele hnutí. Wittenberg spáchal ve vězení sebevraždu. 1. září byla oznámena hromadná deportace vězňů do estonských pracovních táborů. Bojovníci pod vedením Kovnera začali s bojem proti nacistům, ale byli tvrdě poraženi. Do 24. září bylo deportováno více než 3000 vězňů do Estonska a více než 4000 vězňů do Sobiboru. Členům podzemního hnutí se podařilo později uprchnout a přidat se k partyzánům.

Z více než 70 000 židovských obyvatel Vilnjusu se osvobození dočkaly necelé 3000 – část přežila po útěku v lesích a část se vrátila z Estonska a Německa.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.