Zpochybňování "konečného řešení"

Neexistovala vůbec žádná taktika cílené likvidace evropských Židů. Žádné nařízení, žádný plán, žádný rozpočet, žádné instrukce a žádné zbraně. Takzvané „konečné řešení“ bylo teritoriálním řešením. (R. Faurisson)

Jednou ze základních argumentačních linií popírání holocaustu je zpochybňování konečného řešení židovské otázky, nacistického plánu na vyhlazení židovského etnika.

Otázky po průběhu a důsledcích konečné řešení jsou stále velkým tématem seriózního historického bádání a na jejich základě dochází k novým poznatkům i jejich interpretacím. To však nijak nezpochybňuje holocaust/šoa jako historický fakt.

Historický vývoj:

Historicky je zpochybňování konečného řešení nejstarším druhem argumentace popíračů holocaustu. Objevovalo se v textech prvních popíračů v 60. letech a v centru jeho zájmu stála plánovitost a záměry nacistické politiky. Tento druh argumentace byl později nahrazován expertními zprávami typu Rudolfovi a Leuchterovi zprávy, jenž se zabývají především technickou proveditelností holocaustu (viz Zpochybňování existence plynových komor).

Používání termínu v současnosti:

Můžeme rozlišit několik argumentů, které se snaží vyvrátit pravdivost tvrzení o existenci konečného řešení jako plánu na vyhlazení židovského etnika v Evropě:

1. Nikdy nebyl vydán rozkaz k vyvraždění Židů

Asi nejsilnějším důkazem, který umožňuje popíračům zpochybňovat konečné řešení je neexistence jakéhokoliv dokumentu nařizujícího rozpoutání vyvražďování Židů. Zločinné zámery, ktoré sú pripisované Hitlerovi neboli nikdy dokázané. Pokiaľ ide o zbraň v tomto zločine, nikto ju v skutočnosti nevidel. Ide tu o konfrontáciu mimoriadne úspešnou kampaňou vojnovej a nenávistnej propagandy. (z článku Problém plynových komor zveřejněném na dnes již neexistujícím antisemitském webu Vzdělávacího institutu). Popírači argumentují tím, že masové zabíjení takového rozsahu se nemohlo obejít bez Hitlerova osobního rozkazu, případně bez rozkazu některého z dalších vysokých funkcionářů Třetí říše.

Na to lze namítnout, že existuje celá řada nepřímých náznaků, například z různých výpovědí nebo zmínek v denících Josepha Goebbelse a Heinricha Himmlera. V novější historiografii se objevuje také vysvětlení, jenž říká, že Hitler nevládl skrze přímé příkazy, ale měl v systému Třetí říše úlohu charismatického Vůdce, jehož přání se jeho stoupenci snažili vyplnit.

2. Konečné řešení nebylo plánem vyhlazení, ale přesídlení

Popírači holocaustu často upozorňují na skutečnost, že v některých dokumentech se dochovaly zmínky o přesídlení a integraci židovského obyvatelstva. Konečné řešení tak v jejich interpretaci neznamenalo vyhlazení Židů, ale jejich přesídlení na periferii dobitých území, případně zcela mimo Evropu. V tomto smyslu interpretují popírači například konferenci ve Wannsee.

Původní plán údajně počítal se získáním ostrova Madagaskaru a jeho proměnou na židovskou kolonii, ale po vítězství německých armád na Východní frontě došlo ke změně tohoto plánu a Židé měli být po ukončení války přesunuti do rozlehlých oblastí východní Evropy a Sovětského svazu.

3. Einsatzgruppen na Východní frontě nevyhlazovaly Židy

Zvláštní německé jednotky, tzv. Einsatzgruppen operující na Východní frontě jsou v dostupné literatuře považovány za jeden z nástrojů konečného řešení". Podle různých výpočtů zabily během svého působení na milion lidí, převážně židovského původu. Jejich činnost bývá považována za první krok plánovitého vyvražďování obyvatelstva.

Tento argument popírači holocaustu odmítají a upozorňují, že válka na Východní frontě byla natolik radikální, že se přenesla i na civilní obyvatelstvo. Činnost Einsatzgruppen neměla žádný zvláštní charakter a neodlišovala se od působení ostatních vojenských jednotek. Zároveň poukazují na skutečnost, že válka se Sovětským svazem byla výrazně ideologizovaná a lidé byli vnímáni především jako bolševici. Odtud plyne vysoký počet obětí mezi civilním obyvatelstvem.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.