Zpochybňování funkce plynových komor

Nyní, když jsem prošel Osvětimský základní tábor, Osvětim-Březinku, Majdanek, Mauthausen a Dachau, se najednou jako revizionista cítím jistější, protože neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že Židé či kdokoliv jiný byli masově vyvražďováni v plynových komorách. (David Cole)

Hlavním cílem popíračů holocaustu je vyvrácení existence holocaustu jako celku, k čemuž využívají zpochybňování a vyvracení jednotlivých fakt o jeho průběhu nebo důsledcích. Jednou z oblíbených oblastí je zpochybňování fungování a existence plynových komor jakožto hlavního mechanismu, pomocí kterého mohlo dojít k vyvraždění židovské populace a dalších etnik. Argumentace se v tomto ohledu často zakládá na expertních zprávách a technických posudcích, spíše než na obšírných analýzách nacistické politiky nebo perzekuce židovského obyvatelstva.

Záměr takového postupu je jasný, laboratorními metodami a výzkumy vyvrátit existenci a samotnou možnost proveditelnosti holocaustu a vědeckými postupy delegitimizovat všechny důkazy svědčící o opaku - svědectví očitých svědků, archivní prameny nebo pozůstatky koncentračních táborů. Technické posudky mají ze čtenářského hlediska navíc tu vlastnost, že laika zahrnou množstvím špatně srozumitelných údajů a ten pak nedokáže přiměřeně oponovat.

Výsadní postavení mezi podobnými dokumenty zaujímají Leuchterova zpráva (1988) a Rudolfova zpráva (1993), jenž bývají hojně citovány a lze se s nimi často setkat, například v internetových diskuzích. Obě svou pozornost soustředí především na chemickou analýzu vzorků odebraných z pozůstatků plynových komor. Jako taková je jejich činnost úzce spjatá s termínem historický revizionismus.

Fred Leuchter a Germar Rudolf

Leuchterova zpráva je kratší z obou jmenovaných dokumentů (cca 30 stran). Byla napsána Američanem Fredem Leuchterem v roce 1988 a jejím cílem bylo podepřít tvrzení Ernsta Zündela, proti kterému byl v té době veden soudní proces právě kvůli popírání holocaustu. Leuchter pracoval v USA jako expert na popravčí zařízení a podle vlastního tvrzení měl inženýrský titul. Jeho vědecká kvalifikace však byla později zpochybněna. Nejen to je důvod, proč se o Leuchterově zprávě zpravidla mluví jako o pseudovědecké.

Rudolfova zpráva vznikla o pět let později (1993) a pochází z pera Němce Germara Rudolfa, v té době pracujícího na prestižním Max Planck Institutu v Německu. Je podstatně rozsáhlejší než Leuchterova zpráva, ale v zásadě rozvíjí stejný argument. Za popírání holocaustu byl Rudolf v Německu odsouzen ke čtrnácti měsícům vězení, ale trest nenastoupil a utekl. Nakonec byl do Německa deportován z USA. Z vězení byl propuštěn v roce 2009.

Klíčové argumenty Rudolfovy a Leuchterovy zprávy.

Ačkoliv se obě zprávy liší rozsahem i erudicí autorů (Rudolf studoval chemii), argumenty do jisté míry sdílejí. Cílem zpráv je zpochybnit samotnou možnost proveditelnosti holocaustu a dokázat, že účelem plynových komor nebylo vyhlazování Židů. Oba texty se soustředí na následující argumenty, přičemž Rudolfova se zaobírá především chemickou analýzou a některými stavebně technickými úvahami.

Za prvé poukázali oba autoři na rozdíl mezi vzorky odebranými z odvšivovacích a plynových komor v koncentračních táborech Osvětim, Osvětim-Březinka a Majdanek. Analýzou zbytků chemické látky tzv. pruské modři na stěnách budov se snažili dokázat, že plynové komory nemohly sloužit jako nástroje vyhlazování. V takovém případě by podle nich musela být koncentrace pruské modři, vznikající působením Cyklonu B, řádově vyšší v plynových komorách ve srovnání s odvšivovacími komorami. Jejich výsledky však ukázaly skutečnost přesně opačnou, tzn. vyšší koncentraci pruské modři v komorách odvšivovacích.

Za druhé argumentují tím, že technické řešení plynových komor neumožňovalo masové zabíjení, protože neexistovala možnost rychlé výměny vzduchu v místnostech. Omezená možnost ventilace byla přitom nutná pro odstranění lidských těl strážemi a přípravu komor pro likvidaci další skupiny lidí.

Za třetí se snažili dokázat, že likvidace obrovského počtu lidských těl nebyla logisticky zvládnutelná a krematoria neměla pro jejich spálení dostatečnou kapacitu.

Kritická odpověď na Leuchterovu a Rudolfovu zprávu

Jak Leuchterova, tak Rudolfova zpráva se přirozeně dočkala kritické odpovědi. Předložené analýzy oponují tvrzením obou autorů a obviňují je jak z metodologické nepoctivosti, tak domýšlení některých skutečností. Zejména v případě Freda Leuchtera byla vyzdvihnuta jeho mizerná a velmi omezená práce s prameny.

Proti ústřednímu zjištění obou zpráv namítli odborníci několik zásadních skutečností. V první řadě upozornili na to, že samotná indikace určitého množství pruské modři sama o sobě nic neznamená, a musí být teprve zasazena do kontextu celé procedury s Cyklonem B. Ani Rudolf, ani Leuchter toto podle nich ve svých zprávách nedělají. Větší množství pruské modři na stěnách odvšivovacích komor není podle kritiků neobvyklé, přihlédneme-li k tomu, že k hubení vší je třeba několikanásobně silnější dávky Cyklonu B oproti smrtelné dávce pro člověka. Podobně je nezbytné i daleko delší působení plynu.

Na druhý a třetí argument zmíněný v předchozím oddíle odpovídají kritici Leuchtera a Rudolfa poměrně jednohlasným konstatováním nedostatečného studia pramenů a podle nich předkládají nepravdivá a překroucená tvrzení o ventilačním systému jednotlivých budov. Ventilační systémy někdy úplně přehlédli (Leuchter) nebo neberou v úvahu způsob jejich používání, např. několik větracích cyklů během několika minut (Rudolf).

Podobně lze předložit dokumenty a svědectví, Leuchterem opominuté, dokazující kapacitu krematorií a schopnost celého tábora vyhladit cca 120 tisíc lidí měsíčně. Vedle toho existovaly i spalovací díry, které byly situované mimo komplex plynových komor a krematorií.

Klíčová slova

Ernst Zündel

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.