Působení Židů v kultuře

Antisemité ve svých článcích často upozorňují na vliv Židů na světovou kulturu a na nebezpečí z toho vyplývající: Židé jsou aktivní v kulturním životě a tím ovlivňují světové dění.

Cílem je pak tradiční obvinění Židů z úsilí o rozklad ostatních kultur a národů a ovládnutí světa prostřednictvím všežidovského spiknutí.

Na uvedenou problematiku lze nazírat ve dvou rovinách, rozdělených podle chápání pojmu kultura. První rovinou je kultura samotných Židů. Židé svojí kulturou přispívají ke světovému kulturnímu dědictví, což antisemitům vadí. Druhou rovinou je pak kultura obecně, celosvětově. V tomto bodě je největším problémem vysoké procento Židů ve vrcholových funkcích významných kulturních institucí. Samostatnou kapitolu pak tvoří Židé aktivně zapojení v kulturním dění. Jedná se o ty osobnosti, které jsou nejvíce vidět - herci, spisovatelé či zpěváci.

Historické souvislosti

Antisemitské předsudky týkající se působení Židů v kultuře jsou relativně novým fenoménem pevně spjatým s rozvojem masmédií - novin, rádia, filmu, televize a internetu. O síle kultury z hlediska propagandy či manipulace není třeba pochybovat. Mnoho lidí si dělá názor právě díky masmédiím. Každá totalitní moc se snažila umlčet nepohodlné umělce a činovníky kulturního života.

Důvody vzniku názorů, které upozorňují a varují před tím, že Židé jsou aktivní v kulturním životě a tím ovlivňují světové dění, není obtížné vypozorovat. Zřetelně jde o strach z moci - v tomto případě z moci Židů nad světovým děním a tím ovlivňování světového vývoje prostřednictvím kulturních aktivit.

Používání pojmu v současnosti

Čeští antisemité operují zejména s tezí, že židovská kultura jako celek sice možná je součástí kultury české, avšak není ničím výjimečná: Kultura Židů nijak zvlášť do bohatého kulturního rozvoje českého národa nezasáhla, neboť Židů zde jednak žilo málo, a jednak je národ bral jako třísku pod kůží(web krajně pravicových skupin Altermedia). Tento přístup je pak aplikován i na osobnosti světového významu, např. Franze Kafku: Jeho literatura zcela jistě neustále omílaná všelijakými těmi uměleckými kritiky na všelijakých sympóziích apod., vesměs snoby, kteří možná jeho dílo ani nečetli, tak je to nudilo, protože je na hony vzdáleno životu (web krajně pravicových skupin Altermedia).

Druhou rovinou je pak přisuzování židovského vlivu k určitým kulturním směrům a jejich následné odsouzení. Typickým případem je kubismus, umění zvrhlé - právě ono zvrácené umění Židé podporují".

Další přístupem jsou pak antisemitské citace osobností českého kulturního života zejména v 19. století - např. Karla Havlíčka Borovského, Jana Nerudy, Otakara Březiny nebo Petra Bezruče a jeho Slezských písních: Návrat: Šest Židů v dědině, burmistr Žid, barevna žlutá u řeky. Tak kles už hluboko, Pane, ten lid, že jsi ho na proklel na věky?.

Nijak originální, přesto velmi populární je zveřejňování seznamů osob židovského původu, které mají působit ve veřejném kulturním a politickém životě, podobně jako litanie nad tím, že většina filmových produkcí je ovládána Židy. Neobvyklá není ani podpora známých osobností, které prosluly protižidovskými názory (například Mel Gibson).

Obecně lze říci, že nějaké specificky české nazírání na danou problematiku neexistuje. Názory se omezují na kopírování těch zahraničních, samozřejmě položených do českého prostředí. Lze tedy říci, že čeští antisemité se v této problematice soustředí na domácí scénu.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)
Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds Claims Conference
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání
Nux s.r.o.