Claude Wainstain
Grigorij Benenson, židovský bankéř původem z Petrohradu, si jednoho dne přál, aby jeho vnuk změnil příjmení a nadále se jmenoval po něm. A protože se jednalo o poslední přání značně bohatého muže, bylo radno mu vyhovět: Tak se stal ve svých dvaceti letech Peter Solomon Peterem Benensonem.
Tento mladý muž se narodil v Londýně v roce 1921. Jeho otec plukovník Harold Solomon
zemřel, když byl ještě malý, a tak ho vychovávala matka. Jmenovala se Flora a byla vášnivou
sionistkou, která - jak se o ní traduje - ve třicátých letech pracovala pro KGB. Benenson po ní
zdědil celoživotní levicovou orientaci, značně netypickou pro londýnskou buržoazii. Pořádal
sbírky ve prospěch španělských republikánů, organizoval péči o židovské děti, kterým se podařilo
uprchnout z Německa, a jako advokát se specializoval na odborářské a politické případy. Jeho
působení v soudních síních od Madridu po Nikósii a od Budapešti po Pretorii mu postupně
získalo proslulost, která mu umožnila založit v roce 1959 mezinárodní společnost advokátů Spravedlnost
, jejímž cílem bylo zasazovat se o respektování
základních právních principů kdekoli na světě.
Jednou, vypráví Flora Solomonová ve své autobiografii Z Baku
do Baker Street, četl Peter v novinách, že dva Portugalci byli odsouzeni k sedmi letům
vězení za to, že si v jedné lisabonské restauraci připili na svobodu. Z
právního hlediska bylo na nějaký zásah pozdě. Peter ale dostal nápad: zaplavíme Salazarovu
vládu korespondenčními protesty. Současně přišel s myšlenkou zorganizovat Světový rok vězňů svědomí
. V historickém článku, publikovaném 28.
května 1961 současně v London Observeru a v Le Mondu, byl pod fotografiemi šesti
nejznámějších osobností popsán osud tisíců nevinných vězňů, uvězněných jen proto, že projevili
vlastní názor. Výzva k amnestii 1961
měla obrovský
dopad. V jejím duchu spolupracovali spisovatelé a advokáti, novináři, politici i nezávislí
intelektuálové. Po celém světě se vytvářely skupiny, které si braly patronát nad jednotlivými
vězni a psaly dopisy v jejich prospěch. Amnesty International byla na světě.
V roce 1977 byla Amnesty International - podvratný antikomunistický
živel
podle komunistické strany Československa, přisluhovač satana
v očích ájatolláha Chomejního - vyznamenána
Nobelovou cenou míru.
V psychiatrické léčebně jsem byl naprosto oddělen od
světa,
vzpomíná bývalý sovětský disident Viktor Davydov. Ale
jednoho dne jsem dostal dva dopisy a pak další a další. Díky nim
jsem neztratil zdravý rozum. Po propuštění mě předvolali na KGB.
V kanceláři mi ukázali úplnou horu dopisů. 'Proboha,' naléhavě
žádal plukovník, 'napište jim, že už jste na svobodě. Jen ať už
přestanou posílat ty dopisy!'
Peter Benenson mohl opustit tento svět s vědomím, že přijatému jménu dělal čest.
(Z časopisu L'Arche přeložil J. Daníček. Redakčně upraveno.)