tp
Už několik let je zájemcům k dispozici ediční řada nazvaná Knižnice Institutu
Terezínské iniciativy
, kde, prostřednictvím nakladatelství Sefer, vycházejí práce,
které pozvolna zaplňují slepá místa, jež v historickém obraze židovských Čech a Moravy
zanechalo panování nacistů a komunistů. V této knižnici nacházejí prostor autoři historických
studií o nejrůznějších okolnostech života Židů, poznamenaného šoa. Nyní institut přichází
(rovněž v nakl. Sefer) s novou ediční řadou, jejíž záměr je zřejmý už z názvu Acta Theresiania.
Už samotný fakt, že se editoři institutu odhodlali vydávat dokumenty, je pozoruhodný. Na
kvalitní edice tohoto typu nemívala česká historiografie velké štěstí: bylo vždy málo odborníků,
peněz i politické vůle, v posledních padesáti letech se navíc tyto defekty propojily. Historiografie
našich židovských dějin na tom byla ještě hůře - vydávání dokumentů začalo nešťastně Bondyho
a Dvorského edicí, kritizovanou už v roce jejího vydání (1906), a plány Společnosti pro dějiny
Židů v ČSR překazila válka. Acta Theresiania se hodlají věnovat dokumentům týkajícím se
terezínského ghetta a konečného řešení
nejen v českých zemích.
Nevstupují zde u nás na zcela pusté pole: leccos sporadicky vyšlo v časopise Judaica Bohemiae
, v 90. letech pak pravidelně v ročence Terezínské
studie a dokumenty
, byly tu ediční počiny Ústavu pro soudobé dějiny apod. -
navzdory tomu však je dosud k dispozici jen zlomek dokumentů z této oblasti.
Projekt Acta Theresiania je podle jeho tvůrců koncipován jako volná ediční řada. Jednotlivé svazky by měly obsahovat dokumenty k věcně vymezeným tématům a při jejich výběru a volbě ediční techniky bude brán zřetel na to, komu je svazek primárně určen, zda odborné české veřejnosti, nebo zahraničním badatelům. První svazek nové edice vyšel v listopadu 2003. Jmenuje se Denní rozkazy Rady starších a Sdělení židovské samosprávy Terezín 1941-1945 (Regesta) a připravili ho k vydání A. Hyndráková, R. Machatková, J. Milotová (za technické spolupráce M. Wolfa), střídmou grafickou podobu svazku i celé edice navrhl Juraj Horváth. Tyto dokumenty jsou jedním z nejdůležitějších pramenů k poznání života terezínského ghetta a zaujímají, vzhledem k postavení Terezína, unikátní místo mezi prameny k historii nacistických ghett obecně. Každý z historiků zabývajících se Terezínem za války musí nutně z těchto pramenů vycházet. Zvolená forma (česká jazyková verze) naznačuje, že se editoři obracejí k širšímu publiku než jen odbornému. Je ale zřejmé, že běžný čtenář textům porozumí jen zčásti, jsou totiž z různých důvodů víc než jiné oficiální dokumenty spíše šifrou než otevřeným sdělením. Tomuto čtenáři cestu k lepšímu porozumění naznačuje Jaroslava Milotová v hutném úvodu, odborníci si budou vše dešifrovat dle svých schopností. Mají k dispozici kvalitně připravený soubor pramenů, které jsou tu v takové šíři publikovány poprvé.