Vídeňský památník obětem šoa
Na sklonku října odhalil primátor Vídně Michael Heutel na Židovském náměstí (Judenplatz), v centru někdejšího
středověkého ghetta, památník rakouským obětem šoa. Představuje jej
bezejmenná knihovna, bílá stavba bez oken a dveří, realizovaná podle projektu Rachel Whitereadové z Londýna. Stěny památníku tvoří negativní
odlitky nástěnných knihoven, vyplňující imaginární vnitřní prostor až ke stropu. Židovské památníky byly jen zřídka z kamene či z kovu, našimi památníky byly vždycky
knihy, prohlásil při této příležitosti Simon Wiesenthal.
Monument stojí nad pozůstatky středověké synagogy, v níž při pogromu roku 1421, který tragicky ukončil existenci středověké židovské komunity ve městě, spáchala
velká část obyvatel ghetta hromadnou sebevraždu (blíže viz Rch 3/97).
Muž, který zatkl Wallenbergra
Osmasedmdesátiletý Bohdan Tarnavskyj ze Lvova, za 2. světové války
partyzán, oznámil v říjnu v ruské televizi šokující zprávu. Koncem listopadu 1944 prý zatkl na Slovensku Raoula Wallenberga,
švédského diplomata, který v okupované Budapešti zachránil falešnými
dokumenty na sto tisíc Židů před deportacemi. O jeho poválečném osudu se vedou stále
dohady. Podle dosud uznávané verze (jež se od Tarnavského výpovědi v lecčems liší)
Wallenberga zatkli agenti protišpionáže Rudé armády v
maďarském Debrecínu v lednu 1945, poté jej odvezli do
Moskvy. Podle lékařské zprávy zemřel diplomat v roce 1947 v sídle sovětské
tajné služby Lubjance.
Tarnavskyj sice nepředložil žádný důkaz, ale jeho výpověď zní důvěryhodně. Vyprávěl, jak
časně ráno koncem listopadu 1944 na hlídce zatkl muže, který
byl pečlivě upravený, jako by právě vyšel od holiče. Při prohlídce u něj našel
švédský a belgický pas a asi 10 000 dolarů a tisíc liber šterlinků. V obou pasech
bylo stejné příjmení Wallenberg, ale dvě různá křestní jména - Paul a Raoul,
vzpomínal Tarnavskyj a dodal, že později jej na Slovensku zadržel sovětský oddíl pro boj se
špionáží a že jej výslechy a bitím donutili přísahat, že o Wallenbergově zatčení nebude nikdy
mluvit. Dodržel jsem slib a celá ta léta jsem mlčel jako hrob,
prohlásil stařec.
Zemřel Jan Karski
V půli července zemřel ve Spojených státech ve věku 86 let profesor historie Jan
Karski (vl. jménem Jan Kozielewski). Širší veřejnosti jeho
jméno mnoho neřekne, nicméně tento muž byl první, kdo podal světu zprávu o zkáze
polských Židů ve varšavském ghettu. Narodil se v Lodži roku 1914, po studiích vstoupil do diplomatických služeb. Když vypukla válka, přidal se k
protiněmeckému odboji. V létě 1942 ho členové židovské rezistence
informovali o tom, jak Němci v Polsku vyvražďují Židy, a požádali ho, aby tuto informaci
předal na Západ. Aby byla jeho zpráva věrohodná, Karski se v srpnu 1942
tajně vydal do varšavského ghetta. Pak odjel přes Německo, Francii a Španělsko do Londýna.
Vezl s sebou požadavky představitelů ghetta, podle nichž měli Spojenci zabránit dalšímu
vyvražďování Židů v Polsku. Ani britský ministr zahraničí A. Eden, ani
prezident Roosevelt se však ve věci nechtěli angažovat. Karski již v
USA zůstal, neboť Němci zatím zjistili jeho pravou identitu. Když se v Polsku zmocnili vlády
komunisti, rozhodl se v exilu zůstat. Před smrtí Karski ustanovil cenu, jíž budou každoročně
oceňovány práce věnované židovskému příspěvku polské vědě a kultuře.
Zatykač na Kalejse
Počátkem listopadu potvrdil rižský soud vydání zatykače na Konrada Kalejse. Tento muž, který v současné době žije v Austrálii, je obviněn, že jako důstojník
tzv. komanda Arajs napomáhal vyvražďování lotyšských
Židů. Na základě zatykače by měl být vydán do Lotyšska a souzen.
Jodie a Leni
Americká filmová herečka a režisérka Jodie Fosterová se chystá natočit
film o Hitlerově režisérce, dnes sedmadevadesátileté Leni Riefenstahlové. J. Fosterová ji pokládá za úžasně nadanou ženu, která v určité
historické etapě chybovala. Hereččino nadšení však zdaleka nesdílí celý Hollywood, mnozí
umělci už dali najevo, že s plánovaným snímkem nesouhlasí.
