V pražské galerii Litera (Karlínské náměstí 13) proběhla v druhé
polovině listopadu výstava z díla česko-švédského malíře Pavla Fleischmanna. Je to jeho první
výstava v Praze po 62 letech, a tak nebude na škodu blíže připomenout osud a dílo tohoto u nás
téměř zapomenutého umělce.
Pavel Fleischmann se narodil 9. dubna 1898 v
židovské rodině v Plzni. V letech 1916-21 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze v
ateliéru dekorativní malby, poté dva roky na akademii v Mnichově a další dva
roky na pražské akademii v grafické speciálce prof. Augusta Brömseho.
Roku 1924 podnikl studijní cestu do Itálie, v roce 1925 pobýval v Paříži a na Riviéře a
roku 1926 pracoval v muzejích ve Vídni. Při návštěvě Moderní galerie v Praze se v roce 1928
seznámil se švédskou malířkou Idou Nyströmovou, s níž se nakonec oženil.
To mu v roce 1939 zachránilo život: odjel do Švédska,
zatímco v koncentračních táborech zahynulo na devadesát jeho příbuzných.
V prvním období Fleischmannovy tvorby tematicky převažovaly portréty, figurální motivy a
krajiny. Velmi zručně ovládl kresbu pastelem, v němž působivě zachytil krajinné pohledy z
jihozápadních Čech nebo pražská zákoutí, často s odvážným zdůrazněním barevných akcentů.
Právě výběr z jeho pastelů z třicátých let bylo možno shlédnout na Fleischmannově nedávné
výstavě. V té době zajížděl také častěji na Slovensko a Podkarpatskou
Rus, odkud pochází řada jeho krajin a židovskýcj motivů. V roce 1937 strávil několikměsíců v tradičním prostředí chasidské židovské komunity v Mukačevu, které na něj silně zapůsobilo a stalo se na řadu let hlavní inspirací jeho
obrazů ( studenti v židovské škole, chasidské oslavy svátků, bohoslužby v synagoze, novoroční
modlitba Tašlich aj. ) Těchto Fleischmannových nejzajímavějších děl se dochovalo bohužel jen
málo, některá známe pouze z fotografií nebo reprodukcí. Figurální kompozice maloval uvolněným
stylem se zdůrazněním lineární složky, spojené rytmickým pohybem. Okrajově se také věnoval
grafice, je znám jeho cyklus dřevořezů k básním Petra Bezruče a několik
litografií židovských podobizen. Vystavoval několikrát v Praze, také společně se svými vrstevníky
Endre Nemešem a Jakobem Bauernfreundem,
poslední výstavu měl v srpnu 1938 v Rubešově galerii.
Švédsko bylo po Anglii hlavní evropskou zemí, kam směřovala umělecká emigrace z
Československa. V říjnu 1938 sem dorazil grafik Hugo Steiner z Prahy, cestou přes Norsko přijel Thomas Theodor
Heine, přes Švýcarsko malíř a pozdější slavný dramatik Peter Weiss, z Paříže karlínský rodák a pozdější umělecký kritik Josef Paul
Hodin... Nejvýznamnější postavou uměleckého exilu ve Stockholmu se stal Endre Nemeš, který byl iniciátorem aktivního seskupení Konstnärer
i landsflykt (Umělci v exilu) a podílel se na vydávání českého periodika Listy ze severu. Pod tlakem událostí v Evropě pokračoval
Pavel Fleischmann ve čtyřicátých letech v malování motivů z chasidského prostředí na
Podkarpatské Rusi ( Modlitba v synagoze, Děd a vnuk, Haličský student, Tašlich, Sukot v
synagoze, Trh v Mukačevě, V chasidské modlitebně, Tiša be-av, Šema Jisroel, Jom
kipur, Simchat tora, Na trhu před Sukotem). V dubnu 1944 se účastnil výstavy pod záštitou prince Eugena, bratra
krále Gustava V., malíře a přítele mnoha umělců, který významně
podporoval protinacistickou emigraci z Evropy. Některé Fleischmannovy obrazy tehdy zakoupilo
do svých sbírek švédské Národní muzeum. Účastnil se také několika výstav skupiny Umělci v exilu ve Stockholmu a Göteborgu. Samostatné výstavy ve Stockholmu měl roku 1946 (Kämsmuseet Jönköping), 1947 (Östersund), 1951 (Salong Hedberg). Jeho soubornou výstavu v roce 1961 navštívil král Gustav Adolf VI. Mimoto uspořádal přes třicet samostatných
výstav v Uppsale, Karlstadu, Orebrö, Wästeräsu a jinde ve Švédsku, naposledy vystavoval v roce 1967.
V 60. letech se Fleischmann obrátil k figurálním biblickým motivům a vytvořil obrazové cykly o
Davidovi a Jonášovi (David a Goliáš, Saul a David, David pomazán za krále, Dobytí Jeruzaléma, David a Betšeba). Pozornost věnoval i jiným biblickým námětům a postavám
(Přechod přes Rudé moře, Rebeka, Lea a
Rachel, Rachel a Jakob, Rut a Boaz, Samson, Daniel v jámě lvové), které ztvárnil v
barvitém kubizujícím stylu, v němž se asi nejvíce projevilo jeho školení v oboru dekorativní malby.
Některé jeho návrhy byly prý realizovány jako tapiserie.
Po smrti své manželky koncem šedesátých let se Pavel Fleischmann uchýlil do židovského
starobince ve Stockholmu, kde prožil své poslední roky a namaloval poslední obrazy. Zemřel 27. listopadu 1978 ve Stockholmu a je pohřben na zdejším židovském
hřbitově. Díla Pavla Fleischmanna jsou zastoupena ve sbírkách Národního muzea ve Stockholmu,
muzea v Karlstadu, ve Värmland a v Židovském muzeu v Praze. Výstava pastelů v galerii Liberta
se mohla uskutečnit díky nedávnému objevu řady jeho prací. Je možno očekávat i další objevy.
Židovské muzeum hledá jakékoli informace o malíři a jeho dílech pro připravovanou velkou
výstavu.
