Mea culpa
Dne 12. března pronesl papež Jan Pavel II. na
Svatopetrském náměstí v Římě kázání Mea culpa
(Vyznání viny), v kterém se omluvil za bezpráví, jichž se představitelé katolické církve v
uplynulých staletích dopustili na bezvěrcích, příslušnících jiných vyznání či víry. Konkrétně se
omluvil za chyby při křižáckých taženích, v době inkvizice, za exkomunikace a vzájemné střety
katolíků, za hříchy spáchané vůči Židům, za příkoří, která způsobili jiným národům misionáři, za
hříchy zraňující důstojnost žen. Papež rovněž prohlásil, že křesťané jsou
připraveni odpustit těm, kteří spáchali hříchy na nich.
Jeho slova měla velkou odezvu, ne vždy ale zcela kladnou. Například místopředseda Ústřední rady Židů v Německu je zklamán pasáží týkající se role katolické církve za druhé
světové války, ředitel památníku Jad vašem
prohlásil, že by dal přednost tomu, kdyby papež zmínil zavraždění
šesti milionů Židů.
Eichmannovy paměti zpřístupněny
Na žádost americké historičky Debory Lipstadtové, kterou obžaloval
historik David Irving, známý knihami, v nichž popírá holocaust, za
poškození cti a finanční újmu (viz Rch 3/2000), byly zpřístupněny paměti Adolfa
Eichmanna. Rukopis obsahuje 1200 stran pamětí a poznámek, které psal Eichmann v
průběhu svého procesu v létě 1961 v Jeruzalémě.
Historici se shodují v tom, že memoáry neobsahují nic nového, pro účel obhajoby sporu
Lipstadtová - Irving by však mohly být užitečné, neboť prokazují absurdnost Irvingových názorů.
Profesor Jehuda Bauer z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě prohlásil, že paměti jsou zajímavé snad jen z psychologického hlediska. Paměti byly dosud uloženy ve
státních izraelských archivech; o jejich zpřístupnění se uvažovalo, ale přímý impulz k němu dal
soudní proces, snaha učinit vše pro boj s popíráním
holocaustu, řekl nejvyšší soudce Elyakim Rubinstein.
Poslední osvětimský lékař
Hans Muench, poslední dosud žijící osvětimský lékař, který měl být souzen
v Německu, byl ze zdravotních důvodů prohlášen soudu neschopným. 88letý
Muench vykonával spolu s Mengelem v Osvětimi lékařské pokusy na
vězních. V roce 1947 byl polským soudem zproštěn viny. Nové šetření bylo
proti Muenchovi zahájeno roku 1998 poté, co v rozhovoru pro časopis Spiegel přiznal masové vraždy. Mohl jsem provádět
pokusy na lidech, které jsou jinak možné jen na králících, pochlubil se. Lékaři diagnostikovali u Muenche žijícího v bavorském městě Allgaeu Alzheimerovu chorobu v pokročilém stadiu. Nacistu hodlá ještě in
absentia žalovat pařížský soud za slova, která pronesl při rozhlasovém interview ve Francii: řekl,
že souhlasí s vraždami Romů v táborech, protože zplynovat je byl jediný
způsob, jak se s nimi vypořádat.
