Irvingova žaloba
Britský historik David Irving, známý i u nás svými knihami, v nichž
zpochybňuje židovské utrpení za války (popírá např. existenci plynových komor v Osvětimi,
viz Rch 3, 4/98), stojí před londýnským soudem. Tentokrát však nikoli v roli obviněného, ale
žalobce. Irving podal žalobu na americkou historičku Deboru Lipstadtovou (a nakladatelství Penguin Books) za to, že
poškozuje jeho pověst a že mu způsobila peněžní újmu, neboť ho ve své knize Popírání holocaustu: rostoucí útok na pravdu a paměť z roku 1994 nazývá popíračem holocaustu.
Podle britského zákona leží veškeré břímě důkazů na žalovaném, a tak historička Lipstadtová musí u soudu dokázat pravdivost svých tvrzení. Na její obranu
vystoupil se 740stránkovým kritickým rozborem Irvingovy pseudovědecké metody Richard Evans, profesor moderní historie na univerzitě v Cambridgi, jeden z předních odborníků na období nacistického Německa. Evans prohlásil, že Irving sice zná prameny
týkající se třetí říše a objevil mnoho nových dokumentů, ale fakta překrucuje, nebo je dokonce
lživě vykládá. Irvingovy knihy a projevy obsahují
prohlášení, řekl profesor Evans, která lze vykládat
jako antisemitská - až do té míry, že obviňují Židy z
holocaustu. O výsledku procesu není však zdaleka rozhodnuto. Advokáti Debory Lipstadtové proto pomýšlejí na to, že podají na Irvinga žalobu u
německého soudu. Irving jejich snahu označil za mezinárodní židovské spiknutí proti své osobě.
Nový prezident Německé komunity
Novým prezidentem Ústřední rady německých Židů se po
zesnulém Ignatzi Bubisovi stal Paul Spiegel.
Narodil se roku 1937 ve Werendorfu, před válkou
uprchl s matkou do Belgie. Tam přežil díky pomoci nežidovských
venkovanů, kteří ho ukryli na svém statku. Po válce se stal novinářem, pracoval především v
židovském tisku, r. 1986 založil v Düsseldorfu
uměleckou agenturu. P. Spiegela čekají ve funkci nelehké úkoly:
dokázat, aby se pojem šoa nestal pro mladší generace Němců jen cvičením v povinném pokání
(viz Bubisova polemika se spisovatelem Martinem Walserem, Rch 3/99), a vyrovnat se s
nelehkou finanční situací židovské komunity. Dnes čítá na 80 000 Židů a většinu tvoří
imigranti ze zemí bývalého Sovětského svazu. Mnoho z nich nemá práci a jsou podporováni
židovskými institucemi.
Trest pro antisemitu
Kazimierz Switoň, antisemitský katolický aktivista, který roku 1998 zorganizoval vztyčení několika stovek křížů v bývalém koncentračním
táboře Osvětim, byl odsouzen k pokutě a k podmínečnému trestu šesti měsíců vězení.
Všechny osvětimské kříže - s výjimkou velkého papežského - už byly odstraněny. Switoň ve své protižidovské agitaci neustal ani po rozsudku. Prohlásil, že
osvětimský soud slouží židovsko-komunistickým svobodným zednářům.
