Okresní město v Čechách, 75 km JJV od Prahy. T. byl založen r. 1420 husity a pojmenován podle hory Tabor u Nazaretu (také rybník Jordán na S okraji města je nazván podle řeky ve Svaté zemi). Od r. 1437 byl T. královským městem. Městská památková rezervace. |
Nejstarší zmínka o židovi z T.
pochází z r. 1548, ale teprve r.
1594 je doloženo přistěhování první ž. rodiny (do té doby nesměli ž. ve městě přenocovat). R.
1618 žily v T. 2 ž. rodiny, r. 1653 už 8 rodin (a tento počet nesměl být překročen až do poloviny
18. stol.). R. 1769 zde bydlelo 18 rodin, r. 1830 už 32 (podle jiného pramene 20) rodin. R. 1840
je to 212 osob ž. vyznání, r. 1884 už na 455 osob (5 % obyvatel), r. 1930 pouze 265 osob (1 %).
V 17. stol. se magistrát několikrát marně snažil dosáhnout vypovězení ž. obyvatel z města. R. 1769 bylo nařízeno vytvořit ghetto, ale příkaz nebyl nikdy proveden: ž. rodiny bydlely i nadále rozptýleně mezi ostatním obyvatelstvem.
ŽO se ustavila v 1. pol. 17. stol., první kantor přišel do T. kolem r. 1686, rabín až r. 1843. Po 2. svět. válce ŽNO obnovila činnost, později byla změněna na synag. sbor (modlitebna zřízená r. 1954 byla činná ještě r. 1972).
První modlitebna zřízena kolem r. 1634 ve starším domě na Tržním náměstí. Bohoslužby do r. 1885, později budova zbořena. - Synagoga mezi ul. Hradební a Na parkánech postavena r. 1885 v tzv. orientálním slohu. Bohoslužby do 2. svět. války, později využita jako skladiště, zbořena r. 1977. Na jejím místě je parkoviště.
Zbytek starého hřbitova v Korandově ul., 270 m JJZ od Bechyňské brány. Založen r. 1634, později zvětšován, pohřby snad do konce 19. stol. Za nacist. okupace všechny náhrobky odvezeny. Hřb. je změněn v parčík propojený se sousedním parkem (býv. komunálním hřbitovem). Pomník obětí nacismu z r. 1955.
Nový hřbitov v S části města založen koncem 19. stol. Všechny náhrobky odvezeny nacisty, obřadní síň zbořena. Hřbitov je změněn v parčík.
Ve vsi Chotoviny (7 km SSV) se narodil českožid. publicista a spisovatel Eduard Lederer, pseud. Leda (1859-1944 Terezín).