Plzeň

Nejstarší zmínka o ž. osídlení pochází z r. 1338. V 15. stol. existovala ŽO se synagogou. R. 1504 získalo město právo ž. vypovědět, kolem r. 1533 ŽO zanikla a ž. měli zakázáno ve městě i přenocovat. Teprve r. 1790 směl první ž. obchodník koupit ve městě dům. R. 1821 zde bylo zjištěno 32 osob ž. vyznání, pobývajících v P. bez povolení. R. 1837 žily v P. 3 ž. rodiny, r. 1850 už 10 rodin (existovala modlitebna a sídlil zde krajský rabín), r. 1854 to bylo 41 rodin (249 osob), r. 1870 už 1 207 osob (5 % obyvatel). Od r. 1918 byli v P. dva rabíni: jeden kázal česky, druhý německy. R. 1930 zde žilo 2 773 osob ž. vyznání (2 %). Po 2. svět. válce byla ŽNO obnovena.

Adresa ŽNO s působností pro bývalý Západočeský kraj: Smetanovy sady 80/5, 301 37 Plzeň,  www.zoplzen.cz.

V P. se narodili: významný ekonom Emil Lederer (1882-1939 New York), nevidomý něm. píšící spisovatel a hudebník Oskar Baum (1883-1941 Praha) a cembalistka Zuzana Růžičková (1928). V záp. předměstí Křimice se narodil významný pražský rabín Samuel ben Beer Freund (1794-1881 Praha). - Jako advokát v P. působil přední činitel českožid. hnutí, filozof a publicista Jindřich Kohn (1874 Příbram-1935 Praha).

Středověké ghetto bývalo do r. 1504 v SZ části městského jádra, v dnešní Solní a Sedláčkově ul. V 15. stol. zde bylo 10 ž. domů.

První synagoga doložena r. 1409, její lokalizace a další osudy nejsou známy. - Druhá synagoga postavena po r. 1436 v Solní ul. Po vypovězení ž. obyvatelstva zanikla beze stopy.

Třetí synagoga za J okrajem hist. města, ve dvoře domu ŽNO, Smetanovy sady 80/5. Postavena r. 1857-59 (arch. M. Stelzer a Wiesner) v novorománském slohu, bohoslužby snad do r. 1892, dnes nevyužitá.

Čtvrtá synagoga těsně vedle třetí syn. Postavena r. 1875 (arch. J. Melzer) v prostém novorománském slohu jako výpomocná modlitebna, bohoslužby snad do r. 1892, později užívaná jako skladiště, dnes nevyužitá.

Velká (pátá) synagoga za Z okrajem hist. města, v Nejedlého sadech. Postavena v letech 1888-92 (arch. M. Fleischer a E. Klotz) v novorománském slohu s orientálními prvky. Nad V průčelím dvě věže. Bohoslužby do 2. svět. války, od osvobození do r. 1988 užívána jen menší modlitebna v téže budově. Syn. má být adaptována na koncertní síň s muzejní expozicí věnovanou dějinám západočeských ŽNO.

Dnešní modlitebna v domě ŽNO, Smetanovy sady 80/5. Zřízena r. 1988.

První hřbitov, založený údajně r. 1424, zanikl po r. 1504 beze stopy.

Zbytek druhého hřbitova ve čtvrti Lochotín (1 700 m SSZ od hlav. náměstí), V od Lidické ul. Založen r. 1856, pohřby do počátku 20. stol., po r. 1984 změněn v park se symbolickou skupinou ponechaných náhrobků.

Třetí hřbitov 4 km V od hlav. náměstí, na Rokycanské třídě, naproti Ústřednímu městskému hřb. Otevřen r. 1898, dosud se zde pohřbívá. Pohřbeno je tu 18 uren vězňů - obětí transportu z konc. tábora v r. 1945 (náhrobek z r. 1973). Pomník obětí nacismu z r. 1951. Obřadní síň z r. 1898 (arch. J. Farkač) zbořena před r. 1990.

Bdeněves

též: Venousy, Wenussen

10km SZZ, modlitebna údajně existovala v 19. stol.

Dolní Bělá

též: Unter-Biela, Böhmisch-Neustadtl

17 km SSZ, ž. čtvrť se synagogou z 2. pol. 19. stol., přestavěnou na obytný dům.

Chrančovice

18 km SZ, synagoga snad z 1. pol. 19. stol. zbořena r. 1958, ž. ulice.

Kozolupy

9 km SZZ, synagoga snad z r. 1780 se zřítila r. 1927, poslední zbytky hřbitova snad ze 16. stol. zlikvidovány po r. 1980.

Krašovice

14 km SSZ, dřevěná modlitebna neznámého stáří zbořena po 1. svět. válce.

Liblín

21 km SSV, modlitebna doložena v 19. stol.

Malesice

6 km SZ, ž. ulička s modlitebnou z 19. stol., adaptovanou na byt.

Město Touškov

též: Tuschkau Stadt

Město 10 km SZZ, synagoga z r. 1926 využitá jako skladiště, zbytek hřbitova ze 16. stol., zničeného nacisty.

Mirošov

20 km JVV, modlitebna doložena v 19. stol.

Nýřany

též: Nürschan

Město 12 km JZZ, synagoga snad z konce 19. stol. zbořena nacisty.

Osek

též: Wossek

15 km SVV, ž. ulička s modlitebnou z r. 1817, adaptovanou na byt, hřbitov snad z 18. stol. s náhrobky od počátku 19. stol.

Pňovany

též: Piwana

Městečko 18 km SZZ, malá ž. čtvrť, synagoga neznámého stáří adaptovaná na obytný dům a dnes využitá jako skladiště, hřbitov ze 16. stol., devastovaný nacisty.

Radnice

Město 19 km SV, malá ž. čtvrť se synagogou snad z konce 18. stol., hřbitov údajně ze 16. stol. s náhrobky od 2. pol. 18. stol., v letech 1843-46 zde působil rabín Isak Mayer Weis-Wise (1819 Lomnička-1900 Cincinnati), zakladatel amerického reformního judaismu.

Rokycany

Město 15 km V, dům s modlitebnou zřízenou r. 1871 zbořen po r. 1981, hřbitov z konce 19. stol.

Skupeč

též: Skupsch

23 km SZ, ž. ulice se synagogou z 19. stol., přestavěnou na obytný dům.

Štěnovice

8 km JJV, synagoga neznámého stáří zbořena po 2. svět. válce, ž. čtvrť, hřbitov s náhrobky od 1. pol. 19. stol., rodiště amerického fotografa-vynálezce Louise E. Levyho (1846-1919 Filadelfie).

Úlice

16 km Z, modlitebna existovala v 19.-20. stol.

Vlkýš

též: Wilkischen

20 km JZZ, modlitebna existovala v 19.-20. stol.

Všeruby

též: Wscherau

Městečko 14 km SZ, synagoga snad z poloviny 19.stol. zbořena r. 1979, malá ž. čtvrť, hřbitov neznámého stáří s náhrobky od poloviny 18. stol. a s hrobem ženy - oběti pochodu smrti r. 1945.

Nezvěstice

Ve vsi Nezvěsticích (15 km JV) se narodil generální tajemník KSČ Rudolf Slánský (1901-popraven 1952 Praha).