Mariánské Lázně
|
V něm. pramenech Marienbad. Město v Čechách, 125 km Z od Prahy, 25 km JV od okr. města Chebu. První lázeňská budova zde byla postavena v polovině 18. stol., r. 1812 se M. L. staly obcí a r. 1865 byly povýšeny na město. |
Pravděpodobně do 20. let 19. stol. nesměli ž. v M. L. bydlet. Např. i první ž. lázeňští lékaři sem dojížděli z nedalekého Drmoulu. R. 1824 už v M. L. existoval neoficiální modlitební spolek, r. 1861 postaven ž. hospitál s veřejnou modlitebnou, stanovy ŽNO však byly úředně schváleny až r. 1875. R. 1880 tu žilo už 159 osob ž. vyznání (téměř 8 % obyvatel), r. 1921 maximum 495 osob (7 %), r. 1930 to bylo 405 osob (5 %). Po 2. svět. válce byla ŽNO obnovena (r. 1949 tu žilo 196 osob ž. vyznání) a později změněna na synagogální sbor (dnes už zaniklý). Většinu poválečných věřících tvořili obyvatelé zdejšího ž. domova důchodců (zrušeného r. 1972).
V M. L. působil c. k. dvorní lékař, univ. prof. Siegfried Carl (Samuel) von Basch (1837 Praha-1905 Vídeň), který zde zavedl svůj objev - měření krevního tlaku: v láz.
parku pomník dr. Basche z r. 1987 (pův. pamětní desku z r. 1930
zničili nacisté). - Přes 40 let v M. L. jako lázeňský lékař působil významný balneolog Enoch Heinrich Kisch (1841 Praha-1918 Mar. Lázně), iniciátor založení zdejšího
Výzkumného ústavu balneologického. - R. 1933 byl v M. L. nacisty zavražděn německý filozof a
publicista Theodor Lessing (nar. 1872 Anderten): pamětní
deska v ul. Třebízského č. 213. - R. 1937 se v M. L. konal světový kongres
ortodoxního hnutí
Bývalý ž. hospitál (lázeňský dům) s modlitebnou: dnes dům Sion v Lesní ul. č. 102/6. Postaven a modlitebna zřízena r. 1861, modl. zrušena r. 1930. Dnes budova využita jako obytný dům.
Velká synagoga z r. 1883-84 se dvěma věžemi (arch. E. Stern) stávala na Hlavní třídě. R. 1938 nacisty vypálena a později zbořena.
Hřbitov 2 km JZ od centra, nad Chebskou ul. (vedoucí do předměstí Velká Hleďsebe), u železniční tratě. Založen po r. 1874, dosud se zde pohřbívá. Těžce poškozen nacisty i po osvobození: téměř všechny náhrobky byly odvezeny. Pohřbeni jsou tu mj. balneolog Enoch H. Kisch (1841-1918), předseda Svazu německých ž. obcí Salomon Kalischer (1843-1925), něm. filozof Theodor Lessing (1872-1933). Dva historicky cenné náhrobky přenesené ze hřb. v Lázních Kynžvartu (jeden z r. 1714), několik desítek historicky cenných náhrobků (ze 17.-18. stol.) převezených v letech 1988-89 ze hřb. v Tachově.
Židovské obce v okolí:
též: Weseritz Městečko 20 km JVV,
zbytek ž. čtvrtě se synagogou z 1. poloviny 19. stol., využitou jako skladiště, hřbitov s náhrobky
od 1. poloviny 19. stol. též: Kuttenplan Městečko 8 km JJV,
synagoga z poloviny 18. stol. zbořena po r. 1960, ž. ulice, starý hřbitov s náhrobky od 17. stol.,
nový hřbitov z r. 1890, devastovaný nacisty a po r. 1990 rekonstruovaný. též: Kurschin 16 km JV, synagoga z
1. poloviny 19. stol. adaptovaná na obytný dům, zbytek hřbitova s náhrobky od 1. poloviny 19.
stol. též: Königswart Město 6 km SZ,
synagogu z 18. stol. a hřbitov snad z počátku 15. stol. zničili nacisté, zbytek urbanisticky
významného většího ghetta snad středověkého původu, v menším ghettu barokní palác s
dochovanou rituální lázní. též: Leskau Městečko 15 km JV,
malý zbytek ž. čtvrtě snad z 2. poloviny 18. stol. též: Klein-Schüttüber 14 km SZ,
synagoga z r. 1808 vyhořela r. 1914 a byla zbořena, zbytek ž. čtvrtě, hřbitov s náhrobky od 1.
poloviny 19. stol. též: Miltigau 14 km SZ, modlitebna
doložena v 18.-19. stol. též: Scheibenradisch 24 km JVV,
modlitebna doložena kolem poloviny 19. stol. též: Plan Město 11 km JJV,
modlitebna existovala v 17. stol. a v 19.-20. stol., hřbitov doložený v 17.-19. stol. zanikl beze
stopy. též: Pauten 10 km SV, zbytek ž.
uličky se základy synagogy z 18. stol., zbořené r. 1915, devastovaný hřbitov s náhrobky od 18.
stol. též: Amonsgrün 11 km SZ, synagoga
neznámého stáří zbořena po r. 1960, zbytek ž. čtvrtě, hřbitov neznámého stáří s náhrobky od 1.
poloviny 19. stol.Bezdružice
Chodová Planá
Kořen
Lázně Kynžvart
Lestkov
Malá Šitboř
Milíkov
Okrouhlé Hradiště
Planá
Poutnov
Úbočí
Další významná místa:
Ve vsi Pístov (6 km JV) je pohřbeno 58 vězňů z pochodu smrti v dubnu 1945, obětí
leteckého útoku.Pístov
