Rozhovor s předsedou ostravské židovské obce Petrem Bachrachem o majetkových sporech s
tamní radnicí se dostal také k historii ostravských Židů: Moravská Ostrava
by se bez přispění židovské komunity před druhou světovou
válkou asi nikdy nestala tak významným průmyslovým, obchodním
a finančním centrem (...) Když v roce 1903 zemřel židovský
majitel Strassmanova pivovaru a zároveň muž, jenž přispěl k
založení (...) židovského hřbitova, všechny kavárny a hostince
uzavřely výčepy. Pohřebního průvodu se zúčastnily tisíce lidí
na čele s radními. Ví vůbec dnešní Ostravané, co vše
vybudovali ve městě Židé?
Vladimír Plesník se příběhem paní Stitelmannové vrací k nedávné kauze ze Švýcarka, kde
teprve od začátku letošního roku platí zákon omilostňující občany odsouzené za to, že během
války pomáhali přežít Židům: Osobně je mi jedno, zda budu
rehabilitována, nebo ne. (...) O omluvu jsem se rozhodla
požádat, protože věřím, že by lidé, kteří pomáhají uprchlíkům
anebo dnes žadatelům o azyl, neměli být trestáni,
řekla
téměř osmdesátiletá Aimée, která zachránila dvě židovské děti.
Mají spory o to, zda víc lidí ve světě pozabíjel
fašismus či komunismus, znamenat, že výsledek učiní numericky
mírnější diktaturu lepší než tu druhou?
ptá se ve svém
článku Tomáš Sniegoň. Ačkoli soudí, že nikoli, kdyby nic jiného,
nutí počtáře, aby ukázali karty. Ti, kteří nad tragickými
údaji bez dodatků jen mávají rukou a bezdůvodně je
zpochybňují, totiž zároveň přiznávají, že jim nestojí za to,
aby se nad problémem zamysleli trochu hlouběji.
Jako
příklad uvádí Davida Irvinga a jeho metodu manipulování s počty obětí.
V rozhovoru pro MF Dnes říká předsedkyně sdružení Phoenix, které se v Telči
stará o památku malíře Františka Mořice Nágla (viz článek v Rch 06/2002):
Odborníci zatím Náglovo dílo nezhodnotili. Letos o něm
chceme vydat knihu, která bude prvním souhrnným počinem o něm.
V aktuálním speciálním čísle magazínu památníku holocaustu v Jeruzalémě vydaném k 50.
výročí existence této instituce najdeme mimojiné článek o nově otevřeném Muzeu
historie holocaustu a o
mezinárodní škole pro studium holocaustu.
Ve sporu, se kterým se chce předseda Židovské obce Ostrava Peter Bachrach
obrátit i na mezinárodní soud, jde o uznání nájmu za část sadu Dr. M. Horákové. V sadu
býval židovský hřbitov a obřadní síň:
Od roku 1997 členové
Židovské obce jednají s městem o placení nájemného za to, že
park je veřejným prostranstvím a slouží městu i občanům. Město
nabídlo roční nájemné čtyři koruny za metr čtvereční, ale
Židovská obec chtěla deset korun, později vyjednávala o sedmi
korunách. K dohodě ale nakonec nedošlo.
Město Prostějov se rozhodlo vytvořit v jednom z domů bývalého židovského ghetta, v němž
žila před válkou největší židovská obec na Moravě, muzeum slavného rodáka města - filosofa
Edmunda Husserla: 'Před tím, než se pustíme do přípravy
stálé expozice, si chceme nové prostory vyzkoušet. Proto letos
nejprve uspořádáme několik výstav, abychom získali představu o
využití prostoru a lidé se sem naučili chodit,' řekl při
zahájení výstavy ředitel prostějovského muzea Václav Hruška.
Židovské tradice a zvyky a historii Židů v Čechách a na Moravě představují nové výstavy v
Hollarově galerii Vlastivědného muzea Šumperk. Jedná se o dvě expozice zapůjčené z
Židovského muzea v Praze, které doplňují exponáty z projektu Respekt a tolerance z
muzejních sbírek v Lošticích a Mohelnici. Obě panelové expozice až dosud putovaly po
muzeích v Mikulově, Děčíně, Náchodě a Brně: 'Představuje život
Židů ve středověku, novověku, v období emancipace, ale i v
meziválečném Československu, připomíná antisemitismus a
holocaust,' doplnila Vláčelová. Návštěvníci mohou obě expozice
zhlédnout do 4. dubna.
Článek ředitele Židovského muzea v Praze reaguje na aktuální diskusi kolem zákona o
interupcích, v níž se objevil i názor, že usmrcování nenarozených plodů je příšerné šoa: Za přímo odpuzující však pokládám dikci, k jaké se
poslanec Karas uchýlil svou paralelou mezi šoa a interupcí.
Stal se tak dalším v řadě našich veřejných činitelů, pro něž
je šoa nikoliv faktem a pojmem s přesným obsahem, ale vágním,
emocemi nabitým obrazem předem degradujícím protivníka v
diskusi; argumentačním trumfem, kterým je možno umlčet názory
každého názorového odpůrce. Přitom jaksi mimochodem poslanec
Karas staví gynekology provádějící interupci - a ta může mít
třeba i závažné medicínské důvody - do blízkosti nacistických
vrahů.
V Bruselu proběhl minulý týden seminář o antisemitismu, na němž přednášející varovali před
nárůstem antisemitských nálad v zemích Evropské unie: K obviněním ze
vzmáhajícího se antisemitismu v Evropě se připojil i americký
velvyslanec v EU Rockwell Schnabel, který nedávno řekl, že
antisemitismus je v Evropě na téměř stejné úrovni jako ve 30.
letech minulého století.
Rozhovor s historikem Jaroslavem Klenovským, který vedl v sobotní MF Dnes Radek
Václavík, se zaměřil na historii židovské komunity na prostějovsku. Na otázku, jak město
přišlo ke své přezdívce, Klenovský odpovídá: Prostějovu se tak v 18.
a 19. století říkalo jednak pro jeho početnou židovskou
komunitu a také proto, že tehdy byl střediskem židovské
vzdělanosti. Existovala zde tehdy proslulá ješíva čili vyšší
náboženské učiliště, na němž působili věhlasní a učení rabíni
a vzdělanci, například Chatam Sofer, který zemřel v Bratislavě
v roce 1839.
Rubrika Včera a dnes, která se věnuje proměnám měst a obcí v různých regionech, si
povšimla jedné z nějvětších staveb svého druhu v Evropě - karlovarské synagogy, která byla
zničena během Křišťálové noci: Synagoga byla vyzdobena
byzantskými, románskými a gotickými prvky. Její vnitřní
zařízení z vzácných dřev, kovů a skla budilo obdiv. Když do ní
v onen osudný den vtrhli členové esesáckých komand, jako první
rozstříleli lustry a ozdobné předměty. Poté polili vnitřní
zařízení benzinem a po celé budově rozmístili nálože. Následný
obrovský požár přilákal k této podívané občany města.
Dánští daňoví poplatníci si jako jediní v demokratické Evropě platí rozhlasovou stanici, která
otevřeně šíří myšlenky rasové čistoty a na pokračování vysílá například čtení z Mein kampfu: Ministerstvo kultury v Kodani však již promýšlí v
tažení proti Radiu Oasen příští tah. Ministr kultury jej má
oznámit 15. března.
Další příspěvek k aktuální diskusi na téma protiizraelských nálad v Evropě přinesla sobotní
příloha Orientace - historik Pavel Barša na citacích názorů ze světového tisku dokládá
protichůdnost a rozpolcenost evropského veřejného mínění při vymezování pojmů jak jsou nový antisemitismus
, antisionismus
a judeofóbie
: Je-li nárůst
antisemitismu především důsledkem "přelití" blízkovýchodního
etnického konfliktu do Evropy (ale i severní Afriky a
muslimské Asie), pak není antisionismus formou antisemitismu,
jak tvrdí zastánci teze o "nové judeofobii", ale naopak
současný antisemitismus je nelegitimní formou antisionismu.
V rozhovoru pro sobotní MF Dnes říká historička Blanka Rozkošná, která působí ve Správě
budov a hřbitovů pražské Židovské obce: (Proč se židovské hřbitovy
stávají terčem vandalských útoků?) Někteří lidé nevědí, co
dělají, a jdou na hřbitov povalit náhrobky jen proto, že to je
hřbitov. S tím se setkáváte i na křesťanských hřbitovech. Jiní
však moc dobře vědí, že jde o židovský hřbitov, a jdou ničit
právě tam.