Edit

Chronologie dějin holocaustu

1920

24. února 1920

V Mnichově vyhlášen 25bodový program NSDAP.

1923

9. listopadu 1923

Pod vedením Adolfa Hitlera uspořádali nacisté v Mnichově neúspěšný pokus o puč.

1930

14. září 1930

Ve volbách do říšského sněmu získala NSDAP více než 18 % hlasů.

1932

31. července 1932

Ve volbách do říšského sněmu získala NSDAP více než 37 % hlasů.

6. listopadu 1932

V nových volbách do říšského sněmu získala NSDAP 33 % hlasů.

1933

30. ledna 1933

Adolf Hitler jmenován německým kancléřem.

27. února 1933

Požář říšského sněmu. Nacisté jej využili k vydání nařízeních omezujících občanské svobody.

20. března 1933

Heinrich Himmler oznamuje zřízení koncentračního tábora v Dachau.

1. dubna 1933

Celoněmecký bojkot židovských obchodů, právníků a lékařů.

7. dubna 1933

Přijat zákon o obnovení úřednického stavu (Gesetz zur Wiederherstellung des Berufsbeamtentums), na jehož základě byli propuštěni Židé ve státní službě.

21. dubna 1933

Zákaz židovské rituální porážky zvířat (košerování).

10. května 1933

Veřejné pálení knih židovských a nacistickému režimu nepřátelských autorů.

25. srpna 1933

Podepsána tzv. Haavara dohoda mezi německou vládou a sionistickými organizacemi usnadňující emigraci Židů do Palestiny.

17. září 1933

Založeno Reichsvertretung der deutschen Juden (Říské zastoupení německých Židů). V jeho čele stál uznávaný liberální rabín Leo Baeck.

22. září 1933

Židé vyloučeni z kulturního života v Německu.

1934

30. června 1934

Tzv. noc dlouhých nožů - na Hitlerův rozkaz zlikvidovala SS vedení SA.

25. července 1934

Pokus rakouských nacistů o puč. Zavražděn kancléř Engelbert Dollfuß.

2. srpna 1934

Umírá německý prezident Paul von Hindenburg. Hitler poté sjednocuje úřad říšského kancléře a prezidenta a přisuzuje si titul vůdce a říšský kancléř.

1935

13. ledna 1935

V Sársku se konalo referendum, na jehož základě bylo Sársko připojeno k Německu.

16. března 1935

V Německu zavedena všeobecná branná povinnost.

15. září 1935

Na stranickém sjezdu NSDAP v Norimberku vydány tzv. norimberské zákony.

14. listopadu 1935

Vydána první doplňující nařízení k tzv. norimberským zákonům - jejich součástí je i definice Žida a židovských míšenců.

1936

7. března 1936

Vstup německé armády do Porýní, které bylo versailleskou smlouvou prohlášeno za demilitarizované pásmo.

6. - 16. února a 1. - 16. srpna 1936

V Německu pořádány zimní a letní olympijské hry.

1937

21. března 1937

Papež Pius XI. vydal encykliku Mit brennender Sorge (S palčivou starostí) proti rasismu a nacionálnímu socialismu.

1938

13. března 1938

Obsazení Rakouska německou armádou - tzv. Anschluß.

26. dubna 1938

V Německu vydáno nařízení o povinném ohlášení židovského majetku v hodnotě přesahující 5000 říšských marek.

29. května 1938

V Maďarsku vydán první protižidovský zákon, který omezoval podíl Židů na hospodářství země na 20 %.

23. července 1938

Nařízeno zavedení zvláštních průkazů pro Židy platných od 1. ledna 1939.

25. července 1938

Nařízení, podle nějž židovští lékaři v Německu smějí ošetřovat pouze židovské pacienty.

6. července 1938 - 15. července 1938

Konference v Évianu: zástupci 32 států se bez výsledku radili o možnostech přijímání uprchlíků z nacistického Německa.

17. srpna 1938

Všichni židovští muži v Německu musejí užívat doplňující křestní jméno Israel, všechny židovské ženy Sara.

20. srpna 1938

Ve Vídni založena Ústředna pro židovské vystěhovalectví (Zentralstelle für jüdische Auswanderung).

29. září 1938

Podepsání mnichovské dohody: velmoci se bez účasti československých zástupců dohodly na teritoriálním okleštění Československa.

5. října 1938

Pasy německých Židů mají být označeny písmenem J (= Jude - Žid).

28. října 1938

Vypovězení polských Židů: zhruba 17 tisíc v Německu žijících Židů s polským občanstvím vyhnáno přes polské hranice.

9. listopadu 1938 - 11. listopadu 1938

V Německu byl rozpoután pogrom známý pod názvem křišťálová noc. Byla vypálena či poničena většina synagog, vyrabovány židovské obchody a mnoho Židů zabito či odvlečeno do koncentračních táborů.

12. listopadu 1938

Na poradě pod vedením Hermanna Göringa rozhodlo nacistické vedení uložit německým Židům pokutu ve výši jedné miliardy říšských marek za údajné vyprovokování pogromu.

1939

21. ledna 1939

Na Göringův rozkaz byla v Německu založena Říšská ústředna pro židovské vystěhovalectví (Reichszentrale für jüdische Auswanderung).

30. ledna 1939

Hitler před říšským sněmem prorokuje zničení židovské rasy v Evropě v případě války.

14. - 15. března 1939

Obsazení českých zemí německou armádou. Vyhlášení samostatného Slovenského státu. 16. března vyhlášen Protektorát Čechy a Morava.

5. května 1939

V Maďarsku vyhlášen druhý protižidovský zákon, jímž byl podíl Židů na hospodářství země omezen na 6 %.

21. června 1939

Vydáno nařízení říšského protektora Konstantina von Neuratha o židovském majetku.

28. července 1939

V Praze vznikla z podnětu okupačních orgánů Ústředna pro židovské vystěhovalectví .

1. září 1939

Nacistické Německo přepadlo Polsko. Začátek druhé světové války.

21. září 1939

Setkání Reinharda Heydricha s veliteli Einsatzgruppen a Adolfem Eichmannem. Nařízeno zřízení židovských rad (Judenräte) na obsazených polských územích, koncentrace Židů a registrace polských Židů a jejich majetku.

27. září 1939

Zřízení Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (Reichssicherhauptamt - RSHA).

říjen 1939

Pokus o zahájení hromadných deportací Židů do Niska nad Sanem na Lublinsku.

23. listopadu 1939

Nařízeno označení Židů v Generálním gouvernementu. Od 1. prosince museli všichni Židé starší 10 let nosit na pravé paži pásku s Davidovou hvězdou.

1940

8. února 1940

Nařízeno zřízení ghetta v Lodži.

12. února 1940

Tisíc Židů ze Štětína a okolí bylo v noci vyvlečeno z bytů a deportováno do tří vesnic v blízkosti Lublinu.

9. dubna 1940

Německá vojska vstoupila na území Dánska a Norska.

27. dubna 1940

Himmler nařizuje zřízení koncentračního tábora v Osvětimi.

10. května 1940

Začátek německého útoku proti západní Evropě. Během několika dní byla obsazena Belgie, Nizozemí a Lucembursko. Francie kapitulovala 22. června.

25. května 1940

Heinrich Himmler předkládá Hitlerovi memorandum, v němž navrhuje deportaci Židů na Madagaskar.

10. srpna 1940

Otevřeny kárné pracovní tábory v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu.

26. září 1940

Na Slovensku založena Ústredňa Židov.

3. října 1940

Vyhlášení Statut de Juifs (Židovského statutu) vládou ve Vichy.

5. října 1940

V Rumunsku vydány zákony o konfiskaci židovského majetku.

7. října 1940

V Bulharsku vydán Zákon na ochranu národa omezující práva Židů.

22. - 25. října 1940

Z Bádenska, Württemberska a Falce deportováni Židé na francouzské území, kde byli internováni v táboře v Gurs.

1941

10. ledna 1941

Registrace všech Židů v Holandsku.

1. března 1941

Heinrich Himmler nařizuje vybudováni tábora v Birkenau (Osvětim II.).

6. dubna 1941

Německá agrese proti Jugoslávii a Řecku.

2. června 1941

Vláda ve Vichy vydává druhý Statut de Juifs (Židovský statut).

6. června 1941

V rámci přípravy německé invaze do Sovětského svazu vydán tzv. Kommissarbefehl (komisařský příkaz) nařizující vraždění politických komisařů v sovětské armádě.

22. června 1941

Útok německé armády proti Sovětskému svazu (tzv. Operace Barbarosa). Začíná vraždění Židů na okupovaných územích prostřednictvím tzv. Einsatzgruppen.

31. července 1941

Hermann Göring pověřuje Reinharda Heydricha praktickým provedením konečného řešení židovské otázky (viz kopie dopisu na stránkách Haus der Wannsee Konferenz).

9. září 1941

Vydání Židovského kodexu na Slovensku.

19. září 1941

V Říši a v protektorátu zavedeno povinné označení Židů starších šesti let židovskou hvězdou.

27. září 1941

Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora.

29. - 30. září 1941

Masakr více než 30 tisíc kyjevských Židů v Babi Jaru. Masakr byl pouze jednou z mnoha set hromadných vražd prováděných Einsatzgruppen ve spolupráci s Wehrmachtem a místními kolaboranty.

10. října 1941

Porada Reinharda Heydricha s jeho spolupracovníky, na níž bylo rozhodnuto o deportaci části českých Židů do Lodže a do Minsku a určen Terezín jako vhodné místo pro soustředění většiny protektorátních Židů. Výběr Terezína byl definitivně potvrzen na poradě konané 17. října.

16. října 1941

První transport z protektorátu do Lodže. Celkem v pěti transportech do lodžského ghetta deportováno 5002 Židů.

23. října 1941

Zákaz vystěhování Židů z německé Říše (platí i pro protektorát).

24. listopadu 1941

Příjezd prvního transportu, tzv. komanda výstavby, do Terezína.

25. listopadu 1941

Vydáno 11. prováděcí nařízení k norimberským zákonům, které mj. stanovilo, že Židé, kteří pobývají v zahraničí, ztrácejí německou státní příslušnost a jejich majetek propadá ve prospěch Říše.

1942

16. ledna 1942

Začátek deportací z Lodže do Chełmna, jež trvaly do září 1942.

20. ledna 1942

Konference ve Wannsee o koordinaci konečného řešení.

23. února 1942

Loď Struma s židovskými uprchlíky směřující do Palestiny se potopila u tureckých břehů. Zahynulo 768 pasažérů, katastrofu přežil pouze jediný.

9. března 1942

V protektorátu vydáno vládní nařízení o preventivním potírání cikánského zlořádu.

10. března 1942

Začátek masového vraždění ve vyhlazovacím táboře Belzec. Jenom v následujících týdnech bylo v tamějších plynových komorách zavražděno zhruba 30 tisíc Židů z Lublinska.

konec března 1942

Začátek hromadných deportací do Osvětimi.

26. března 1942

Zahájeny deportace slovenských Židů. První vlna deportací byla ukončena 20. října 1942.

24. dubna 1942

Židům v Říši zakázáno užívat veřejnou dopravu.

29. dubna 1942

V Holandsku nařízeno označení Židů židovskou hvězdou.

27. května 1942

V Belgii nařízeno označení Židů židovskou hvězdou.

27. května 1942

V Praze spáchán atentát na Reinharda Heydricha, který těžkým zraněním 4. června podlehl.

7. června 1942

V obsazené části Francie zavedeno povinné označení Židů židovskou hvězdou.

10. června 1942

Jako odveta za atentát na Heydricha vyhlazena obec Lidice.

11. června 1942

Eichmannův úřad nařizuje zahájení deportací Židů z Holandska, Belgie a okupované části Francie.

22. července 1942

Do provozu uveden vyhlazovací tábor Treblinka. Do srpna 1943 v něm bylo zavražděno 870 tisíc Židů.

22. července 1942

Zahájeny masové deportace z varšavského ghetta. Celkem do září 1942 deportováno zhruba 300 tisíc Židů, převážná většina do Treblinky.

2. srpna 1942

V protektorátu uspořádán soupis cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu.

4. září 1942

Zavedeno povinné označení židovskou hvězdou v Makedonii.

5. října 1942

Heinrich Himmler vydal rozkaz očistit všechny na říšském území ležící koncentrační tábory od Židů.

16. prosince 1942

Výnos Heinricha Himmlera o deportaci Romů do Osvětimi.

17. prosince 1942

Prohlášení spojenců odsuzující nacistickou vyhlazovací politiku.

1943

26. února 1943

Do Osvětimi přijel první romský transport. Deportovaní byli umístěni ve zvláštním "cikánském táboře".

4. - 11. března 1943

Židé z bulharské části Thrákie a Makedonie byli na příkaz bulharské vlády zadrženi. Více než 11 tisíc z nich bylo deportováno do Treblinky.

19. dubna - 16. května 1943

Povstání ve varšavském ghettu.

2. srpna 1943

Povstání ve vyhlazovacím táboře Treblinka.

1. - 2. října 1943

Německá policie pořádá akci, jejímž cílem je zatknout a deportovat dánské Židy. Většina z nich - více než 7000 tisíc - se ale před deportací zachrání útěkem do Švédska. Celkem bylo do Terezína deportováno 466 dánských Židů.