Přinos židovských podnikatelů z Krnova pro rozvoj tohoto slezského města připomíná výstava v hlavním sále krnovské synagogy (z roku 1871). Židé ve slezském Krnově žili nejméně od 14. století, o dvě let později století však byli ze Slezska vypovězeni a usazovat se tu směli až v druhé polovině 19. století - v Krnově tehdy žilo 500-600, za první republiky pak 300 až 400 Židů. Většina se hlásila k německé národnosti, v náboženských otázkách patřili k liberálnímu směru.
Etiketa likéru Praděd, asi 1936.
Výstava je složena z dobových vyobrazení továren, obchodů a rodinných vil, stavebních plánů, firemních faktur a etiket výrobků. V roce 1876 založil svoji společnost Jakob Bellak, který ve dvou závodech vyráběl sukno z ovčí vlny (jeho podniky se staly jádrem pozdější Karnoly). Rodina po sobě rovněž zanechala vilu naproti teplárně na Revoluční ulici. Obchodu s látkami se věnovali společníci Geiringer a Reitler, kteří k tomuto účelu dali vystavět palác Silesia, a rodina Schulhaberů, jejíž obchod se nacházel na Hlavním náměstí v prostorách dnešní řecké kavárny Hermes. Největší pozornost na výstavě je věnována krnovské firmě Siegfrieda Gessiera, který si roku 1877 nechal zaregistrovat slavný bylinný likér s německým názvem Aitvater s českým překladem Praděd. Občanské sdruženi Krnovská syna- goga, které výstavu pořádá, nabízí návštěvníkům k shlédnutí unikátní sbírku vinět tohoto likéru. Gessierova firma měla pobočky ve Vídni, Budapešti i Berlíně a jejím odběratelem byl také habsburský císařský dvůr. Mezi vystavenými exponáty je dobrozdání ředitele Lázní Lipová, který potvrzuje blahodárné účinky likéru na krevní oběh a doporučuje jeho konzumaci zejména řidičům, cyklistům a myslivcům. O likérníkovi Gessierovi se tradují úsměvné historky, zejména o jeho marketingových tricích: Říká se, ze pan továrník hodně cestoval, a když zasel do nějaké restaurace, samozřejmě si objednal jako aperitiv Praděda. Když se číšník omluvil, že tento nápoj na jídelním lístku nemají, sehrál scénu, uraženě se zvedl a odešel. Týden po něm navštívil majitele restaurace agent s nabídkou prvotřídního likéru Praděd.
Mezi členy židovské komunity v Krnově byli lékaři a učitelé i příslušnici nižších společenských vrstev. V roce 1938 jich většina město opustila. Přes 70 % krnovských Židů zahynulo v táborech smrti. Ti, co se zachránili emigrací, většinou vstupovali do československých vojenských jednotek, ve kterých bojovali za svobodu naši země. Vlastnictví krnovských Židů bylo zabaveno roku 1938 nacisty a v roce 1945 jako německý majetek automaticky zestátněno. Navrácen byl pouze jeden rodinný dům. Bližší informace podá správce synagogy ing. Jan Stejskal na tel. 737 201 166.