Památný den: možná už do roka

Dne 27. 1. 2003 se uskutečnilo již druhé vzpomínkové setkání věnované romským a židovským obětem holocaustu z Čech a Moravy. V tento den před 58 lety osvobodila Rudá armáda koncentrační tábor Osvětim-Birkenau. V tomto táboře se během války protnuly tragické osudy českých Romů a Židů: je mj. místem největší hromadné vraždy českých Židů, ale i táborem, kde zahynulo nejvíce českých Romů: úsek BIIe KT Osvětim-Birkenau byl od února 1943 do srpna 1944 tzv. cikánským rodinným táborem. Ze 6 500 protektorátních Romů jich v Osvětimi-Birkenau zahynulo více než 2 645. Ačkoli se dějiny českých Romů a Židů v mnohém liší, genocidní nacistická politika je spojila poutem děsivých obětí.

S původní myšlenkou, aby se den osvobození Osvětimi stal významným dnem - Dnem obětí holocaustu a Dnem boje proti rasismu, antisemitismu a xenofobii, přišli bývalí osvětimští vězni již v roce 2000 na výročním setkání na Pražském hradě, kterého se účastnil prezident republiky Václav Havel a izraelský ministr zahraničí David Levy. Svou iniciativu tehdy adresovali parlamentu, ale neuspěli. Nyní je možné doufat, že situace se snad během uplynulých let změnila. Česká republika se totiž mezitím stala členem mezinárodní skupiny zemí, které se v rámci školního systému zabývají vzděláváním o holocaustu. Ministerstvo školství navíc v minulém roce vyhlásilo pro základní a střední školy 27.1.2003 dnem památky obětí holocaustu a prevence zločinů proti lidskosti. I Židovská obec v Praze (ŽOP) se rozhodla, že není třeba čekat na uzákonění památného dne, a společně s FŽO, Společenstvím Romů na Moravě a Výborem pro odškodnění romského holocaustu zahájila v roce 2001 tradici společné piety. Po úspěšném prvním ročníku se ŽOP obrátila na Senát se žádostí o možnost konání vzpomínkového setkání na půdě této ústavní instituce.

Letošní pietní akt se tedy konal ve Valdštejnském paláci pod záštitou senátního výboru pro vzdělávání, vědu a kulturu a byl zorganizován pražskou židovskou obcí. S projevy zde vystoupili předseda Senátu Petr Pithart, ministryně školství Petra Buzková, předseda České rady obětí nacismu Oldřich Stránský, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička a předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek. Součástí programu bylo i hudební vystoupení souboru Gur Arje z Lauderových škol a romského souboru Čhavorikani Luma. S texty na téma holocaust vystoupily žákyně Anna Sedláková z Lauderových škol a Lenka Lukovičová ze ZŠ Londýnská. Na závěr se pomodlil rabín Jehuda Ješarim kadiš za židovské a romské oběti holocaustu. Byl to důstojný okamžik, kdy všichni účastníci povstali, a Rytířským sálem snad poprvé v jeho historii zněla židovská modlitba. Vzpomínkového setkání se dále účastnilo asi 130 hostů především z řad židovských a romských organizací. Přítomni byli i zástupci velvyslanectví Itálie, Izraele, Německa a Slovenska. Odpoledne v prostorách Senátu probíhal seminář Holocaust a dnešek, který pro studenty středních škol ve spolupráci mimo jiné i s Památníkem Terezín a Židovským muzeem v Praze připravilo ministerstvo školství.

Výročí osvobození Osvětimi by se pro českou společnost mělo stát památným dnem obětí holocaustu. Neměl by to však být den vyprázdněných státních oslav, ale spíše výzva novým generacím k tomu, aby nalezly svou vlastní osobní zkušenost v této části české historie. Podle Petra Pitharta a Petry Buzkové by s trochou štěstí mohl být zákon o státních svátcích do roka novelizován.