Oficiální protest Jana Munka se bezprostředně týká jen jednoho z
neonacistických koncertů, upozorňuje však na obecně znepokojující skutečnost: republika se
stala místem, kde jsou pravicové excesy tolerovány. Policie naposledy zasáhla radikálně před
čtyřmi roky, v listopadu 1997, když zabránila srazu skinheadů v Kolešovicích na Rakovnicku. Od té doby už proběhla řada
podobných srazů a provokací. Navíc byl rakovnický policejní ředitel F. Bindík za to, že sraz zmařil, obviněn Úřadem vyšetřování ČR ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Z problémů ho až po dvou letech
vysvobodila milost prezidenta republiky. V. Havel byl také mezi těmi,
kdo vyslovili šok nad nečinností policie při koncertu v Senohrabech a
požadují tvrdší postup proti extremistům. Negativní reakce na chování policie přiměly
ministra vnitra Grosse (11.4.) k tvrdým prohlášením: Má trpělivost s neonacisty a skinheady skončila. Otázka boje s extremisty se
pro mě stává jednou z priorit. Od té doby však proběhl nerušeně další
neonacistický koncert...
Faktem je, že u nás existuje velká tolerance k ideám a praxi pravicového i levicového
extremismu. Svědčí o tom i dvě zprávy z posledních dnů, které přinesly Lidové
noviny (26.4.). Brněnské zpravodajství České televize si najalo na
reportáž jako externistu Josefa Tomáše, bývalého šéfredaktora
rasistického týdeníku Politika, autora mnoha antisemitských
materiálů. Na Filosofickou fakultu KU zve politolog Zdeněk Zbořil v
rámci cyklu Typologie politického extrémismu k přednáškám
neonacisty; přednášel tu i jeden z nejhorších domácích nacistů, bývalý šéf skinheadské
organizace Národní odpor Filip Vávra.
Trochu potěšující je, že se situací v brněnské TV bude zabývat etická komise Syndikátu novinářů; Zbořilovy přednášky pak přes jeho nesouhlas děkan
fakulty zrušil a omluvil se jménem fakulty občanům.
