Nové knihy

Svědomí a odvaha

Je doloženo mnoha svědectvími, že většina lidí, kteří prošli koncentračními tábory, nedokázala o svých zážitvích po válce mluvit. Ale nejen to: o jejich utrpení se s výjimkou prvních několika let po válce příliš nehovořilo ani na veřejnosti. Lze říci, že průlom do obecného mlčení kolem holocaustu znamenal až soud s nacistickým pohlavárem Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě roku 1961. Eichmannův proces nebyl bodem obratu jen pro ty, kteří přežili, ale - jak píše ve své knize Svědomí a odvaha americká psycholožka Eva Fogelmanová - také pro zachránce, pro nežidovské obyvatele Evropy, kteří nalezli odvahu skrývat ohrožené Židy. Ani zachránci totiž o svém statečném počínání většinou nemluvili a s jejich činy se veřejnost začala seznamovat až v 60. letech.

Kdo byli tito lidé, jak se stalo, že právě oni se dokázali vzepřít banalitě zla a jednat jinak, než téměř všichni v jejich okolí? Jaké měli dětství, byli věřící, proč zachraňovali Židy a vystavovali tak smrtelnému nebezpečí nejen sebe, ale i své blízké? Na všechny tyto otázky se Fogelmanová na základě rozhovorů se zachránci snaží odpovědět. Všímá si také odhadnutelných i překvapivých tlaků, jimž byli zachránci (konkrétně v Polsku, Holandsku, Německu) vystaveni. Zažívali přirozeně strach z prozrazení a těžkosti se sháněním potravy, museli být stále ve střehu - zanedbání nějakého detailu mohlo stát všechny život. Museli se smířit se společenskou izolovaností, již ukrývání Židů nutně přinášelo, se zátěží každodenního soužití. Autorka zaznamenává, co pro zachránce znamenal konec války - nejen radost a úlevu z osvobození, ale také zpřetrhání vztahů, citovou ztrátu, konec období, kdy ze sebe vydali to nejlepší. A pro některé se válečné trauma změnilo v celoživotní noční můru. Jejich společenská izolovanost po válce často pokračovala: pro okolí představovali živou výčitkou, že okupanty bylo možné přelstít. Polští zachránci byli svým okolím dokonce pronásledováni, v mnoha případech raději ze země odjeli a následovali své Židy do Izraele. Ani zde však neměli na růžích ustláno - většinou tu sice uzavřeli manželství (často s lidmi, které zachránili), ale pro okolí to byli Nežidé, takže svým způsobem žili opět odděleně. Situace se zlepšila téměř dvacet let po skončení války: díky úsilí kalifornského rabína Harolda Schulweise vznikla Židovská nadace pro křesťanské zachránce, jejímž cílem je především zveřejňovat činy zachránců, a Jad vašem jeruzalémský památník holocaustu, začal udělovat těmto lidem titul Spravedlivý mezi národy.

Eva Fogelmanová se zabývá tématem, které obecně zatím zpracováno nebylo. Historikové i sociologové se soustřeďovali především na židovské oběti a jejich utrpení, přičemž nežidovské okolí v okupovaných zemích bylo bráno v nejlepším případě jako lhostejný dav. Knihy jako je Svědomí a odvaha čtenáře učí vnímat v tragických událostech války i činy, jejichž hlavním motivem byl soucit a obětavost.

(Eva Fogelmanová Svědomí a odvaha, zachránci Židů za holocaustu. Z angličtiny přeložil Miloš Veselý, vydalo nakl. Volvox Globator v Praze. 283 stran, 299 Kč.)

Michael de Saint Cheron, Elie WieselZlo a exil. Cheronův rozhovor se spisovatelem a bojovníkem za lidská práva Elie Wieselem se dotýká základních témat moderní společnosti: života a smrti, zla a lásky, exilu, antisemitismu a antisionismu, lidských práv apod. Z francouzského originálu přeložila Alena Bláhová, vydalo nakl. Portál v Praze; 207 stran, 235 Kč.

Milan KunaHudba vzdoru a naděje, Terezín 1941-1945. Hudební vědec a kritik sleduje veškerou hudební produkci v terezínském ghettu, hodnotí umělecký význam terezínských skladatelů a všímá si, do jaké míry jejich tvorbu ovlivnila židovská hudba. Vydalo hudební nakladatelství Edition Bärenreiter v Praze; 208 stran, 300 Kč.

Zuzana PeterováSpanilé jízdy aneb Náš bratr Ota Pavel. Kniha rozhovorů Jiřího a Huga Pavlových o jejich mladším bratru, spisovateli Otu Pavlovi. Úvodní slovo napsal Arnošt Lustig, fotografie, ilustrace. Vydalo nakl. Nezávislý novinář IV, Kladno 2000; 133 stran, 168 Kč.

Fedor Gál, Dita Skálová, Marketa ZádorováTrojí svědectví. Tři autentická svědectví popisují dobu holocaustu, jak ji prožívaly tři židovské rodiny z Čech, ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi. Vydalo nakladatelství G plus G v Praze; 141 stran, 169 stran.

Igor LukešČeskoslovensko mezi Stalinem a Hitlerem, Benešova cesta k Mnichovu. Profesor Bostonské univerzity se zabývá politickým vývojem Československé republiky od jejího vzniku až po Mnichov a jeho tragické důsledky. Fotografický doprovod. Z angličtiny přeložila Petra Kůsová, vydalo nakl. Prostor v Praze; 374 stran, 399 Kč.