V souvislosti s každoroční Terezínskou tryznou, která se konala 21.5. za přítomnosti prezidenta Václava Havla a
zástupců vlády, parlamentu a dalších institucí, uspořádala FŽO v ČR tiskovou konferenci. Její první část byla věnována případu Antona Mallotha, bývalého dozorce terezínské Malé pevnosti a příslušníka SS.
Tento válečný zločinec, který má na svědomí ubití mnoha terezínských vězňů, žije dobře
zaopatřen v domově důchodců v Pullachu u Mnichova.
Státní zastupitelství v Dortmundu opakovaně rozhodlo (naposled v r. 1999) o zastavení trestního stíhání. V současné době je spis, shromážděný
německými vyšetřovateli posuzován Státním zastupitelstvím
v Ústí nad Labem. Jak informoval státní zástupce JUDr. Jan
Jakovec, který se případem zabývá, rozhodne jeho úřad v blízké době, zda
shromážděný materiál umožní, aby byl Anton Malloth obžalován před českým soudem.
Nezávisle na tom probíhá v Německu na základě výpovědi svědka, který se
nedávno přihlásil, vyšetřování konkrétní vraždy, které se podle tohoto svědectví Malloth
dopustil. Uzná-li příslušné státní zastupitelství výpověď svědka za dostatečně průkaznou,
může dosud nepotrestaný válečný zločinec stanout i před německým soudem. FŽO se už
několik let snaží napomoci tomu, aby se Malloth ze svých činů zodpovídal před soudem.
V druhé části tiskové konference informovali zástupci FŽO novináře o faktu, že Ministerstvo obrany ČR, Česká správa
sociálního zabezpečení i české soudy stále neuznávají dvě skupiny obětí
holocaustu za politické vězně podle zákona č. 255/46 Sb. První skupinu tvoří oběti, které se
musely ukrývat před likvidací z důvodů rasové nebo náboženské perzekuce, druhou ti dnešní
občané ČR, kteří byli na území tehdejšího fašistického Slovenského štátu a Maďarska internováni z rasových důvodů ve zvláštních vojenských
táborech. Jako důvod svého přístupu uvádělo v minulosti MO ČR skutečnost, že Slovenská
republika neuznává uvedené dvě skupiny za politické vězně. V současné době však Slovenská
republika tuto praxi změnila a zákonem 305/99 Sb. z 3.11.1999 o zmírnění
některých křivd byly obě skupiny za politické vězně uznány. FŽO v ČR považuje dlouhodobý
negativní přístup orgánů ČR k tomuto problému za neudržitelný. Na tiskové konferenci, které
se zúčastnili i zástupci takto postižených skupin, bylo konstatováno, že se urychleným
odstraněním těchto křivd nabízí jedna z posledních možností, jak odstranit nespravedlivou
diskriminaci.
