Padesát pět let poté, co 228 vězňů přežilo pochod smrti ze Schwarzheide
do Terezína, navštívili někteří z přeživších i s manželkami místo bývalého koncentračního
tábora. Na tryzně vystoupila také řada Němců: starosta Schwarzheide, zástupci firmy BASF, která převzala továrnu BRABAG, kde vězni vykonávali otrocké práce, předseda spolku Kultur und Heimatverein, skupina z organizace Spurensucher (Junge Historiker) a místní občané. Za bývalé vězně promluvil
ing. R. Svoboda, který ocenil péči továrny BASF o důstojné
zachovávání památky po našich mrvých kamarádech, její pomoc při vydání knihy Hořící nebesa Jiřího Fränkla i spoluúčast na zřízení malého
muzea v tamní škole. Poděkoval i členům Spurensucher za vzorné udržování pamětních desek
a náhrobků se jmény našich zahynuvších spoluvězňů na trase pochodu smrti a připomněl péči
města Drážďan, které dalo postavit památník se jmény našich 110
kamarádů pohřbených v urnovém háji hřbitova v Tolkewitz. V závěru
vyjádřil myšlenku, kterou jsme mnozí z nás cítili a sdíleli: My neznáme místa skonu svých
rodičů a prarodičů. Stali se obětmi nacionálněsocialitické zvůle. Tento památník a hroby
našich spoluvězňů jsou proto zároveň hroby našich rodin.
