Osvětim na internetu
Muzeum koncentračního tábora Osvětimi založilo svou internetovou stránku.
Zatím je spuštěna jen polská verze, na anglické a německé mutaci se pracuje. Stránka s adresou www.auschwitz-muzeum.oswiecim.pl obsahuje řadu údajů o historii tábora i
informace pro hosty muzea. Od jeho založení navštívilo toto místo na 25 milionů lidí.
Kompenzace holandským Židům
Zhruba 80 % ze 140 000 Židů, kteří žili v Nizozemí před druhou světovou
válkou, zahynulo v době šoa. Holandská vláda a Ústřední organizace
holandských Židů uzavřely v březnu dohodu, podle které poskytne vláda
židovskékomunitě odškodnění ve výši 177 milionů dolarů. Reprezentanti obce prohlásili, že 22
milionů dolarů z této částky věnují na humanitární účely, že je darují Židům i Nežidům, kteří v
současné době trpí válkami.
Představitelé amsterdamské burzy se při této příležitosti omluvili za to, jak byli Židé oloupeni o
svůj majetek. Cenné papíry, které patřily Židům, byly za války zadrženy a s obrovským ziskem je
získaly árijské firmy.
Další zachránce Židů
V předvečer Pesachu byla jedna z římských ulic pojmenována po Giorgiovi Perlascovi, italském obchodníku, který sice sympatizoval s
fašismem, ale za války zachránil tisíce budapešťských Židů. G. Perlasca bojoval za občanské války
ve Španělsku jako dobrovolník na straně generála Franca a dostal za to od
španělské vlády pochvalné vyjádření. Roku 1944 se dostal do okupované Budapešti. Byl tak zděšen při pohledu na masové deportace Židů, že využil
svého dokladu ze Španělska a prohlásil se za španělského diplomata. Stejně jako Švéd Raoul Wallenberg pak podepisoval falešné pasy a průkazy totožnosti, jimiž se Židé
chránili před deportacemi. Zemřel roku 1992, o svých činech promluvil až
na sklonku 80. let. Na tom, co jsem dělal, neshledávám nic
zvláštního a rozhodně se nepovažuji za hrdinu, řekl prý o
své minulosti.
