Občanský rok 1999 začal pro českou židovskou komunitu velmi slibně. Již
jeho druhý pracovní den se sešla smíšená komise, složená ze zástupců vlády České republiky
a Federace židovských obcí. Tématem byl majetek konfiskovaný obětem holocaustu v
Čechách a na Moravě. Jak známo, vláda sociální demokracie deklarovala svou připravenost
řešit tuto složitou tematiku nejen ve svém programovém prohlášení, ale již ve svém volebním
programu. Sešla se tak s iniciativou FŽO, která s návrhem na ustavení takovéto komise
oslovila již předchozí vládu premiéra Tošovského. Přínosem - i když ne hlavním motivem -
pak byla bezesporu i washingtonská konference z prosince loňského roku, která se zabývala
stejnou problematikou a doporučila všem zúčastněným státům přijmout konkrétní opatření.
Podle usnesení vlády předsedá komisi její místopředseda a předseda legislativní rady JUDr. Pavel Rychetský, jejím členem je další místopředseda Egon
Lánský, zastoupena jsou dále ministerstva zahraničí, financí, vnitra, obrany a
spravedlnosti, i Úřad katastrální a zeměměřičský. Svého
zástupce vyslala Kancelář prezidenta republiky a
předpokládá se i účast České národní banky. První setkání
mělo na programu otázky spíše technického rázu. Bylo dohodnuto zřízení tří pracovních
skupin, které budou zpracovávat jednotlivá témata a komisi předkládat průběžně výsledky
svého výzkumu, jakož i návrhy na řešení. První skupina, sestávající mezi jiným z právních
expertů, se bude zabývat možnostmi dotažení restitucí fyzických osob, druhá dokončením
procesu navracení majetku židovských obcí, třetí tým má za úkol zpracování nejnáročnější
oblasti, a to konfiskací movitého majetku a financí. Garanty tohoto historického výzkumu
byly stanoveny Židovské muzeum v Praze, které bude sledovat osudy uloupených uměleckých
předmětů a sbírek včetně numismatických a filatelistických, a Institut Terezínské iniciativy,
jehož ředitelka a archivářka Pražské židovské obce dr. J. Milotová bude
hlavním koordinátorem výzkumu v oblasti finančních transferů, zlata, cenných papírů,
pojistek atd. Celá tato sekce bude pracovat pod vedením a záštitou Egona Lánského.
Činnost smíšené komise by měla probíhat po celý rok 1999, nicméně první
výsledky - a to zejména v prvých dvou oblastech - se očekávají velmi brzo. Návrhy na řešení
by mohly být předloženy vládě či jiným kompetentním institucím ještě v prvním pololetí.
Historický výzkum je věcí nepoměrně náročnější, a tak se předpokládá, že by v detailech mohl
pokračovat i po skončení práce komise. Dílčí poznatky by se však mohly prezentovat v rámci
konference, plánované jako prezentace projektu Fenomén Holocaust pod
záštitou prezidenta Václava Havla na podzim letošního roku, po skončení Fora 2000.
FŽO vždy počítala s tím, že se práce komise zúčastní zástupci bývalých československých
občanů, kteří dnes žijí po celém světě. V samém závěru loňského roku se o získání tohoto
postu vehementně ucházela prostřednictvím izraelského velvyslanectví v Praze Světová židovská restituční organizace (WJRO). Prezidium
FŽO, které vždy mělo k práci WJRO závažné připomínky, nakonec souhlasilo s tím, aby byl
zástupce WJRO jmenován členem komise za FŽO, a to vzhledem k obecnému mandátu, který
byl této organizaci svěřen jejími zakladateli. Předtím však bude třeba, aby FŽO a WJRO
uzavřely smlouvu o spolupráci a - zejména - aby WJRO veřejně dementovala tvrzení, která
spolu s Židovskou agenturou publikovala v textu Itamara Levina Poslední kapitola holocaustu? Tato brožura, která byla mj.
distribuována na washingtonské konferenci, obsahuje informace o české židovské komunitě,
především o Židovském muzeu v Praze, které jsou nejen zastaralé a účelově zkreslené, ale i
hrubě poškozující pověst FŽO a ŽM. Pokud tedy bude WJRO ochotna odstranit tuto překážku
a poté uzavřít příslušnou smlouvu, nebude jí ve spolupráci s FŽO stát nic v cestě. Prozatím se
prvního setkání jako pozorovatelé zúčastnili velvyslanec Rafael Gvir a
první tajemník izraelského velvyslanectví Juval Fuchs.
Jako první krok a základní předpoklad řešení celého komplexu problémů navrhuje Federace
židovských obcí v ČR neprodlené vydání všeho arizovaného majetku, ke kterému konkrétní
právnické nebo fyzické osoby prokážou nárok a který jim z nejrůznějších důvodů nebyl
navrácen na základě již přijatých restitučních zákonů. Není totiž - podle názoru Federace ŽO -
možné se seriózně zabývat otázkou celkového vyřešení problému arizovaného majetku v
držení českého státu, pokud nebudou uspokojeny nároky dosud žijících, přímých obětí
holocaustu. Nárokem se zde rozumí doklad o dřívějším vlastnictví a o zrušení vlastnického
práva na základě protižidovských zákonů a opatření v letech 1938-1945.
O práci komise, jejímiž členy za FŽO v ČR jsou předseda PhDr. Jan Munk, tajemník JUDr. Tomáš Kraus, PhDr. Jaroslava
Milotová. ředitel Židovského muzea PhDr. Leo Pavlát,
advokát JUDr. Vladimír Jablonský a předseda PŽO Jiří
Daníček, i o jejích zjištěních a návrzích budeme prostřednictvím R. ch. pravidelně
informovat. Nejbližší zasedání komise se uskuteční během února. Práce v jednotlivých
sekcích probíhají průběžně.
