Od února 1940 bylo při výplatách z vkladních knížek Poštovní spořitelny nutné zkoumat, je-li klient židovského původu. Dělo se tak na základě vyplňovaných dotazníků, které existovaly ve dvou verzích: pro nežidy a pro Židy, kteří museli prohlásit, že ze své vkladní knížky a ostatních účtů nevybrali více než povolených 1500 korun během sedmi dnů.

7. března 1940 vydalo ministerstvo dopravy vyhlášku o zajištění židovského majetku. Součástí nařízení byl pokyn k označení vkladních knížek Poštovní spořitelny výrazným písmenem "N" židovských majitelů a písmenem "A" nežidovských majitelů. Jen o několik dní později bylo ustanovení rozšířeno na nežidovské manžele Židů.