První nepřímé zmínky o židovském osídlení Prahy pochází již z 10. století. Od středověku do roku 1848 bylo pražské židovské obyvatelstvo povinně soustředěno v Židovském městě, největším středoevropském ghettu. V letech 1896-1911 byla velká část židovského města zbořena. V roce 1930 žilo v Praze 35 450 Židů, většina z nich zemřela v nacistických koncentračních táborech.
